Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilO mne
@literarni_zasivarna
Miluji horké letní večery, vůni deště a atmosféru podzimu. V Itálii bych si dokázala představit zbytek svého života a stačila by mi jen zásoba dobrých knih, dobrého jídla, a ještě lepších přátel.
V mém srdci má speciální místo klasická literatura a přidanou hodnotu nabývá ve chvíli, když je napsána ženou. No a další speciální místo mají v mém srdci i počítačové hry, to se ani s věkem nezměnilo. A filmy, seriály, hudba a celkově umění.
Kdybych se mohla vrátit v čase, vyberu si rok 1985. A půjdu na Live Aid, protože tam jsou všichni interpreti, které miluji. Hlavně Bowieho.
Jo a Kerouac je nejhezčí spisovatel. Ale husband materiál už moc ne.
Obľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje odznaky
Moje aktivity
Čapek se rozhodl v ovzduší předválečného napětí napsat divadelní hru, která sahá až ke kořenům antické tragédie. Při čtení se mi hlavou honilo nespočet otázek, na které není lehké si odpovědět. Jedno ale vím jistě. Ať už si vezmete do ruky jakoukoliv Čapkovu knihu, nesáhnete vedle.
Čítať viac
Virginia je naprosto skvělá spisovatelka, ale určitě není pro každého. Tuto knihu dle mého názoru dokáže ocenit pouze ten, kdo tomu čtení dokáže věnovat veškerou soustředěnost a ochotu vrýt se pod povrch každodennosti. Vidět věci jinak. Nebýt povrchní a lhostejný ke svému okolí, ale uvědomit si, že každý z nás si píšeme svůj vlastní příběh.
Čítať viac
Celý svůj čtenářský život se víceméně peru s poezií. Mám pocit, že ji nedokážu ještě plně docenit. Možná je na mě v jistých ohledech pořád příliš náročná.
Smuténka je jiná.
Smuténka mě paradoxně pohladila po srdci i přes to, že mi ho spíše měla roztříštit na několik kousků, vzhledem k těžkým tématům, o která se opírá. Už podle názvu lze rozeznat, že se nejedná o veselé čtení. Ale ty básně, které kniha skrývá, jsou slast.
Spalovač mrtvol umí navodit tu správnou pochmurnou, tajemnou a melancholickou náladu. Člověku jde při čtení chvilkami až mráz po zádech.
Nehledě na kultovní film, kde smekám před panem Hrušínským. Celou tu zvrácenost povahy kterou hrál, jsem mu sežrala i s navijákem.
Na to, že se jedná o poměrně dost útlou knížečku, tak v sobě skrývá nespočet emocí, kterých se mnohdy ani nedohledáme v knize, co má 500 stran.
Je to plné lásky a jak to už někdy u těchto příběhů bývá, jedná se o lásku tragickou.
Jaké by to bylo, okusit tu temnou stránku naší povahy, to zlo, které je v každém z nás? Oscar Wilde nepronesl nadarmo, že každý v sobě máme nebe i peklo.
Pořád se ale snažíme držet oněch dobrých hodnot, žít spořádaně, držet se toho „nebe“. Kdybychom ale dokázali zařídit, že jedna část z nás by mohla okusit vše špatné, páchala by zlo, které by nešlo z našeho já, ale stále bychom u toho byli přítomni, podvolili bychom se? Jekyll ano.
Bylo to výtečné čtení. Možná mi chyběl trochu onen moment překvapení, neboť jsem věděla, jak to celé dopadne a jak se to s oním Jekyllem a panem Hydem má.
Nevím, zda může být něco kouzelnějšího, než tento příběh v ilustrovaném provedení.
O příběhu samotném asi netřeba slov. Všichni víme, kdo byl Harry Potter, jeho přátelé a ten, jehož jméno se nesmí vyslovit.
Já jsem knihu četla poprvé až teď v dospělosti a jsem za to nesmírně ráda. Nehledě na to, že toto vydání je takový knihovnický must have.
Naprosto geniální kniha, která navodí tu správnou podzimní atmosféru díky prostředí vřesoviště, Baskervillského zámku a jedné záhadné legendy. Kniha byla výtečná a nehorázně čtivá. Především to bylo celé „příjemně“ strašidelné, takže jsem se nemusela bát číst si sama doma po nocích.
Mám jen velice útlý seznam knih, ke kterým se ráda vracím. Zde se přinejmenším budu vracet k oněm několika prvním stranám, na kterých je předčítán dopis Charlese Baskervilla a který mě pohltil do celého příběhu.
Příběh Anne Frank je pro mě jeden z těch nejbolestivějších, a při vzpomínce na osud její rodiny a samozřejmě i jí samotné, mnou propluje skličující pocit a otázka, jak bylo lidstvo schopno dopustit něco takového.
Jak už to bývá u jiných autentických a skutečných příběhů z války, i tenhle nebyl výjimkou a nebylo to radostné čtení.
Anne byla velice intelektuální a věřím, že kdyby to tehdy přežila, má světu ještě spoustu co nabídnout.
Příběh mohl být za mě klidně i delší, i když pro spoustu čtenářů by byť stránka navíc byla nestravitelná.
Námět je velice temný, absurdní a vlastně hodně zajímavý. Dalo by se z toho ještě hodně co vytěžit. I tak jsme ale mohli nahlédnout do psychologie dospívajících dětí, kterým nikdo pořádně nevysvětlil, jak to v reálném světě chodí, a tak si vytvořily svůj vlastní.
