Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilObľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje aktivity
Sarina Bowen to umí trochu lépe, řekla bych má tam víc "děje", ALE sakra to bylo čtivé. Hltala jsem stránku za stránkou, usmívala jsem se místy jako měsíček na hnoji. Mohlo by tam být i víc hokeje, ale kluci sami o sobě mi to vynahradili. Zamilovala jsem si oba. Je to ta správná oddechovka bez velkým dramat. Jen čtete a bavíte se. Dlouho jsem něco takhle oddechového potřebovala, ani žánr "humor" mě takhle nezrelaxuje. U mě takřka 100% spokojenost.
Zajímavá kniha, která rozhodně zanechá dojem...příběh řekla bych až tragický o nenaplněném životě. Z celé knihy vychází jedno ponaučení - žijte si podle sebe, ne podle někoho jiného. Nebo tak, jak to od vás očekávají ostatní. Jinak svůj život neprožijete, ale protrpíte.
Knihu si podruhé už asi nepřečtu, není to tak úplně můj styl. Je částečně dost poetická, osoba ve které je děj vyprávěn mi vadil celou dobu (ale je tam vysvětleno proč, takže to autorovi odpustím). Ale za to děj plyne hrozně rychle a nutí vás to číst dál a dál, a musíte se přesvědčit až na poslední stránce jak ten Tárikův život vlastně dopadne. Takže určitě, pokud máte rádi příběhy ze života, jděte do toho. I když nehodnotím plným počtem, ve mě to určitě něco zanechá, a hned tak to z hlavy nedostanu.
Tolik písmenek, a tolik nudy. Kniha s takovým názvem nedokázala okouzlit vůbec ničím. To nevyužité prostředí je jedna z hlavních věcí, co beru na celé knize jako největší mínus. Protože kvůli němu jsem to četla. Těšila jsem se na starší hrdinku, že už to nebude taková ta ukňučená fiflena. Ale, mě přišla ukňučená i v tomto věku. Nevím, autorce se to podle mě prostě nepovedlo. Nepůsobí to odpočinkovým dojmem, ani zvlášť útulným. Ty flashbacky s manželem mi tam prostě přišli úplně mimo mísu a zbytečné (pokud to chtěla mít něčím obzvláštněné, nemusela být tak depresivní). Děj byl jednotný, a opravdu hrozně nudný. V tomto žánru je to prostě hodně neuspokojivé.
Ne vyloženě špatný cestopis, ale řekla bych tak nějak na jedno brdo. Možná, že kdyby každá kapitola dostala svoje fotky, tudíž co za horu/kopec je v ní zrovna zmíněno, by mi všechny kapitoly tak nějak nesplývali do jednoho. Ale, takhle mi přišlo, že to nebylo ničím odlišené, když to byl kopec za kopcem, jeskyně za jeskyní a de facto žádné město na dohled. Představovala jsem si to trochu jinak. Autorka to zažila, ta to určitě viděla z jiného pohledu. Ale jako čtenář, mi to nepřišlo nijak odlišené, jelikož se de facto v každé kapitole psalo to samé. A přezdívka Mistr GPS už mi ke konci začínala lézt opravdu na nervy. Chápu, že to bylo celé z jejího pohledu, jak tu cestu zažila, a co tam prožila. Ale, pro čtenáře, to zase tak extra zajímavé není, když to nevidí a kapitoly jsou popsány tak nějak jednotvárně....škoda, styl psaní mi sedl, žádné zbytečné historické nezajímavosti. Zkrátka popis cesty a její zážitky, trochu humoru do toho. Nic proti tomu, ale prostě efekt se nedostavil.
Jinými slovy...už nic moc. První dva díly měli opravdu skvělou krimi zápletku, ale ty poslední díly, to nějak tápe. Jak JX, tak Kite jsou dobrá dvojka. Ale jako detektivka mi to opět přišlo slabé, tak jako předchozí díl. Buď by se měla autorka věnovat vztahové linii těch dvou, nebo pořádné detektivní zápletce. Protože dohromady ji to tak nějak nejde. Ani jeden pohled mi nepřišel napsán tak nějak zajímavě. I tak si určitě nenechám ujít poslední díl, jestli se k nám dostane. Protože kdo by se netěšil na tu Itálii, že? A možná že to bude doslova Itálie :)
Po roční pauze jsem se vrátila k příběhům nebojácné Peabodyové a jejímu sympatickému manželovi Emmersonovi. Dala jsem si pauzu, jelikož třetí díl mě moc nebavil, ale jsem ráda, že jsem se pustila do dalšího dílu. Tenhle díl měl opět šťávu, dobrou zápletku, a opět skvělé prostředí. Jak už je zmíněno nesčetněkrát v předešlých komentářích, tenhle díl je otravný jen pouze tím překladem, kdy si manželé vykají! Pomineme-li ale tento fakt, jde o opravdu dobré a lehké čtení, hlavně pro ty, kteří rádi vyhledávají horké prostředí Egypta, či mají rádi archeologii jako takovou.
Je to dost podobné, jako kniha Bafutští chrti. Takže, pokud vás tahle kniha bavila, z této taky nebudete zklamaní. Durell to na jednu stranu podává z jeho profesionálního pohledu, ale zároveň to bere s humorem, a popisuje to tak, že zmíněným zvířatům porozumí i laik. Další pěkné vyprávění z Afriky, kde nechybí ani místní obyvatelstvo a hlavně skvělý Fon z předchozího dílu :)
Opět skvělý McGee, který je samá ženská a jehož metody nejsou úplně typicky detektivovské. Ale to mě na něm baví. Nicméně tady bylo těch nepříjemných ženštin tolik, že mi to kazilo veškerý děj. Plus ten konec mi přišel tak strašně natahovaný, že jsem z něj neměla vůbec požitek. Příště prosím více těch chlapů, a méně uječených ženštin. Jinak, pokud pátráte po sympatickém detektivovi, tady je jeden z nich.
Sice se mi zdál začátek série slibnější, ale zcela určitě je tento díl lepší než předchozí. Lepší a zajímavější zápletka, Spenser opět perlí, a prostě to tehdejší prostředí mě pořád táhne. Jako pustit si starou, dobrou kriminálku. Rozhodně v téhle sérii jedu dál...
Autorka prostě tyhle příběhy umí! Příjemné hokejové prostředí, do toho zasadit minimálně dva příjemné chlápky (i když jich tu bylo mnohem víc), a příjemná kniha je na světě. Opravdu jsem si odpočinula a bavilo mě to. Samozřejmě hokejový fanda si na tom smlsne víc, než ten nehokejoví. Ale druhá polovina si jistě vystačí s příjemnou gay romancí. Prostě hetero romantika je pro mě klišé a nebaví mě. Ale ti chlapi prostě nehysterčí a nedělají žádné velké drama. A to mě na těchto knihách baví. Zcela určitě budu v sérii pokračovat.