Páči sa vám tento profil a chceli by ste mať podobný?
Založiť si profilO mne
jedna milovnice knih, která ráda hodnotí a fotí knihy na svůj knižní instagram @knizni.taurus :)
Obľúbené literárne žánre
Obľúbení autori
Moje srdcovky
Moje aktivity
“Pre mňa je domov. Je odvaha. Je svetlo v najhlbšej tme.”
Když jsem dostala možnost si zase přečíst knížku ve slovenštině a ještě k tomu dark romance, tak jsem nezaváhala. Zajímalo mě, jak si slovenská autorka povede v tomto žánru a v prostředí mafie. Musím říct, že to bylo příjemné čtení (tak jak mafiánská dark romance může být :D).
Hrozně moc oceňuju dva pohledy - to je vždy lepší. Nakouknete do světa mafiánské pravé ruky Maxe a mafiánské dcery Olivii a jak ti dva vnímají ten svět odlišně. Ačkoliv se Olivia může zdát jako poddajná princezna, nakonec si v tomto šíleném světě vezme své slovo. Max je sice trochu moc posedlý svou pomstou, ale svou funkci pravé ruky bere na 100%. Než se stane Olivia…pst..
Olivia je sluníčko, které se snaží ty egoistické mužské mraky zastínit. Obdivuju ji, že dávno neutekla, protože ten život byl teda frustrující. Max je klasický grumpy sunshine, který má pokud jde o Olivii aktivován ochranářský mód a to jsem milovala. Najdete tady klasický trope zakázané lásky a té spalující lásky. Bože, jak on o ni bojoval, to bylo dokonalé (tohle asi (doufám) není spoiler). Vývoj toho vztahu jsem si užívala.
Co se týká děje, tak určitě to nebylo zklamání, ale spoustu věcí, které se udály jsem uhodla už předtím nebo jsem tušila, kam to bude směrovat. V tomto směru ta originalita byla menší. Styl psaní byl ale skvělý. Autorka se taky hodně zaměřila na pocity hlavních hrdinů, což občas zbytečně prodlužovalo děj, ale četlo se to dobře.
Konec je otevřený (druhý díl?), ale zároveň ukončený tak, že si nebudete rvát vlasy nedočkavostí. :D Celkově to byla velmi dobrá mafiánská romantika s dark prvky (na konci to bylo dost dark, tak bacha na to). Pokud teda hledáte příběh nabitý akcí, tajemstvím, intrikami, spalující láskou a nehostinným prostředím pro jemné povahy, tak V tieni moci můžu doporučit. :)
čteno v rámci spolupráce s nakladatelstvím venupress, které mi poskytlo e-knihu
Hodnocení: 3,75/5
„V knize života má každý kapitoly, které čte nerad nahlas.“
Další kniha této autorky a opět skvělé čtení! Série Magické momenty je jako knižní pohlazení ideální, když potřebujete milý příběh z malého městečka, kde se mísí kapka magie, rodinných tajemství a především lásky. V příběhu naleznete i kouzelné knihkupectví s úžasnými majiteli, kteří jsou pro příběh naprosto klíčoví, a také jednoho nalezeného novorozence, který nakonec dostane tolik lásky, kolik sám rozdá a je takovým stavebním kamenem příběhu.
Příběh je vyprávěn ze dvou pohledů Blue a Sarah Grace, z nichž každá přináší svůj vlastní kousek příběhu. Blue je silná hlavní hrdinka; obdivovala jsem její schopnost zůstat laskavá a milující i přes všechny předsudky, pomluvy a předpojatost ostatních. Její rodinná historie je sice komplikovaná a bolestná, ale nikdy nad sebou nezlomila hůl. Sarah Grace je jí v lecčem podobná vřelá, bojovná a láskyplná.
Kniha se čte velmi dobře. Není zde přehršel popisných částí a děj má sice pomalejší, ale stále záživné tempo pořád se něco děje. Ke konci se příběh lehce zamotává; vyplouvá na povrch hodně tajemství, což na mě občas působilo až chaoticky a trochu jsem se v tom ztrácela. Nakonec ale vše zapadlo na své místo.
Nechybí samozřejmě ani romantická linka, vlastně hned dvě. Přestože dostaly o něco méně prostoru a působily místy lehce uspěchaně, nijak mi to nevadilo obě přinesly do děje spoustu naděje, ať už šlo o druhou šanci, nebo o novou lásku.
Co ještě říct, abych vás přesvědčila ke čtení.. řekla bych, že je to příběh o nedůvěře, strachu a bolesti, ale zároveň o lásce, naději a pochopení. Postupně se odkrývají staré rodinné křivdy a lži, které dost zamíchají kartami. Pokud toužíte po troše magie, laskavosti a hřejivém objetí, Tajemství platanového knoflíku bude pro vás jako stvořené, tak mu dejte určitě šanci vás okouzlit.
„Tohle je prostě Jih, tady se ve vzduchu vždycky vznáší trocha magie.“
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s nakladatelstvím Jota. :)
„Jsi pryč necelý týden a já už mám pocit, že jsem na věčnost v pekle.”
Už ani nevím, co k romantikám od Any Huang psát. Všechny jsou velmi čtivé, ale zároveň skoro jako přes kopírák jen se vždy trochu obmění hlavní zápletka. Opět tu máme klasickou kombinaci: grumpy hlavní hrdina Dante a sunshine hlavní hrdinka Vivian, tentokrát v kabátku nechtěného, domluveného sňatku.
Ať nezačínám tak zostra… není to zlé. Líbí se mi, že je příběh psaný z pohledu obou postav, takže dostaneme ucelený pohled na situaci z obou stran. Dante je ale až klišoidní protagonista arogantní, majetnický, puntičkářský a samozřejmě tajemný, který má jedinou slabinu (to má za to, že doteď byl vztahový emoční šutr) - Vivian. Ta je naopak milá, okouzlující a hlavně poddajná… až příliš (proč tolik neúcty k sobě samé?). Díkybohu, že postupně trochu vytasí drápky a zjistí, že pokud s ní lidé budou dál manipulovat a ona bude jen skákat, jak pískají, nikdy nebude šťastná.
Romantická linka byla dobrá. Vztah se vyvíjel poměrně přirozeně (právě na zmiňované okolnosti), cestu si k sobě nenacházeli jednoduše. Spicy scény mě tentokrát nijak neiritovaly, ale jestli ještě někdy uslyším větu: „Ten je tak velký, že nevím, jestli se vejde,“ tak přísahám, že s těmito srandičkami končím. :D
Jinak se ale během těch skoro třinácti hodin poslechu vlastně moc nedělo. On úkoloval lidi, ona řešila práci, občas vyjeli na výlet… a to bylo tak všechno. Samozřejmě to jeden z nich (mrk mrk) podělal a pak začal kolotoč k našemu očekávanému happy endu. Tady mi to připomnělo Twisted games, ale beru to jako pozitivum.
Každopádně, poslouchala jsem to snad věčnost. Zajímavé teda je, že ačkoliv mě samotný poslech bavil, tak jakmile jsem přestala, netrápilo mě, že nevím jak to bude pokračovat.
Suma sumárum: Je to prostě oddechovka, která dobře poslouží na cesty. Nenadchne, ale ani neurazí. Jen se v paměti udrží zhruba tak dlouho, jak je dlouhá doba čtení (nebo poslechu).
„Sedm dcer divotvorných odešlo za svítání, žít v poklidu bez smrtelníků do ústraní.”
Pokud hledáte tip na čarodějnickou knihu s temnou atmosférou, tak vstupte do Apotéky. Čeká vás 7 úžasných čarodějek, z nichž každá má své osobité kouzlo.
Forma vyprávění prostřednictvím povídek se mi hrozně líbila, ačkoliv sem z ní měla trochu obavy. Každá povídka byla jiná a zároveň je spojovalo tajemství, něco temného a něco šokujícího. Každá čarodějka tady přihodila svou přísadu do kotlíku, jehož obsah nás poté dovedl až k rozluštění zmizení Agnes Divotvorné.
Co se týká samotných čarodějek, tak si autorka dokázala bravurně pohrát s jednotlivými charaktery. Povahy tady najdete rozmanité až nepředvídatelné. Oblíbila jsem si všechny.
Nejvíc mě ale na knize stejně dostala ta atmosféra - tajemná, magická a temná. Ačkoliv po pár prvních stránkách si můžete říct: “tohle bude takový milý příběh”, tak ono ejhle, ne… já už v první povídce zažila šok. Atmosféru navíc skvěle dokreslují jednotlivé ilustrace, které příběhy doprovází.
Styl psaní mi sedl už v autorčině první knize, co jsem od ní přečetla a tady se jen potvrdilo, že píše čtivě a s citem pro dané téma, protože využila veškerý potenciál těchto čarodějných příběhů. Vyprávění tu sedlo dokonale - jako zaklínadlo k úplňku. Jediné co, tak konec i když byl zajímavý, tak jsem jej čekala trochu jinak provedený - víc prozrazovat nebudu.
Tip pro vás: knihu si určitě nenechte ujít a pokud zrovna bude venku sychravo, za okny bouře a doma budou hořet svíčky, tak si tu skvěle vykreslenou atmosféru užijete do poslední kapky.
Já bych si klidně ráda přečetla, co bude dál. Určitě si dám další podzim re-reading. Je to ultimátní podzimní čtení pro všechny temnější dušičky.
Kniha mi byla poskytnuta v rámci spolupráce s Humbook blogeri. :)
„Já věděl, že budeš moje smrt. Kéž by sis vybrala moji nohu. Tohle je můj oblíbený plášť.”
„Do háje s tvým pláštěm!” Strkala jsem ho k chalupě. “Běž dovnitř! Krvácíš!”
„Uvnitř nebudu krvácet o nic míň, ty bláznivá ženská.”
Pokud se dá příběh o vilách ještě napsat originálně, tak právě tahle autorka to dokáže. “Encyklopedie” je totiž něco výjimečného.
Bod číslo 1: Skvělé postavy
Na společenské konvence krátká, ale velmi chytrá akademička Emily si mě okamžitě získala. To pozadí univerzity, vědeckého bádání a prostředí malého města mě úplně pohltilo. A Bamleby byl třešničkou na dortu. Arogantní i milý, egoistický a zároveň ochraňující, nervy drásající, ale bez něj by to nebylo ono. Chemie mezi nimi mě neskutečně bavila - takovy Dramione vibe.
“Tak to už stačí,” prohlásil. „Stíne, koukej přivést tu svou paničku se sebevražednými sklony.”
Bod číslo 2: Originální svět víl
Miluju tyhle víly - některé zákeřné a lstivé, jiné milé, ale přesto vychytralé a všechno u nich něco stojí. I ty nejpřívětivější víly očekávají (třeba za informace) něco na oplátku. Bavilo mě objevování jejich světa, zvyklostí, magie… Každé setkání s těmito bytostmi bylo zajímavé a nepředvídatelné.
Bod číslo 3: Specifický styl vyprávění
Je to takový deníkový záznam, takže Emily si musíte zamilovat, aby ste si to dokázali naplno užít. Styl je pomalejší, takže na čtení nespěchejte. Myslím si, že právě styl psaní a ta “pomalost” nebude vyhovovat všem, ale dejte aspoň Emily a Bamblebymu tu šanci vás okouzlit.
Bod č. 4: Co spíše (ne)čekat
Kniha není plná akce, přehnané romantiky a rozsáhlého budování světa. Není to velkolepá fantasy, ale svět je to milý, má takový ten cozy nádech a prostor se v dalších dílech dál rozvíjet. Romantická linka je nenápadná, přirozeně se rozvíjející a spíš taková ta plná drobných gest, vtipných momentů a jiskření. Je to kniha pomalá, kouzelná, temná i podmanivá.
Čteno v rámci spolupráce s nakladatelstvím HOST.
“All you can do is be your best and be kind to other people.”
Ajeje. Toto mi úplně nesedlo. Jako oddechovku jsem to doposlouchala, zájem o dokončení příběhu nebyl od poloviny knihy ale téměř žádný. :( Přednes v audioverzi byl každopádně dobrý a udržoval mě v pokračování v příběhu.
Děj mi z počátku přišel fajn. Taková letní jednohubka s budováním hotelu, lehkou romantickou linkou a v kouzelném prostředí zámeckého parku s jezerem. Ale..
Hlavní kámen úrazu byla bohužel hlavní hrdinka Ettie a její urputnost. Vím, že byla představena jako smolařka, která se snaží, ale vždycky se k její smůle něco pokazí. Každopádně mě asi vadilo to, že mi spíš přišlo, jako by si chtěla dělat co chce bez jakýchkoliv následků. Byla hodně urputná v tom, co chce a nešlo ji to prakticky vymluvit.
Další věc. Je tady taková pomyslná nit příběhu - lhaní. Myslím si, že se autorka snažila ukázat, že není vše tak černobílé, že občas jsou i milosrdné lži, ale v kontextu tohoto příběhu mi to přišlo celé zbytečné. Neustále omílání toho, proč lhát mě zkrátka neoslovilo. Jinak celkově tady nenajdete větší zápletku, výrazný děj a ani velké dramatické zvraty, je to opravdu oddechové čtení.
Vzniká tady spousta nového přátelství, byla tady zajímavá parta lidí, ale nevím, jestli to jejich zapálené plavání a vědomé porušování zákazů byl nejlepší námět. Za to Dominik byl fajn knižní protagonista, zasmušilý se svými “démony”, který je dost typický pro tento typ příběhu.
Co říct závěrem.. Za mě je to klišé s né až tak příjemnou hlavní hrdinkou, ale dalo se to doposlouchat.
„Pravda je taková, že hlavní postavy jsou málokdy důležité. Nestojí na nich rovnováha a už vůbec ne děj, pokud tomu tak chceš říkat. Svět nemůže tvořit jedinec, ale společenství, kde se všichni navzájem ovlivňují.”
Pokud hledáte originální svět, skvělé postavy a spoustu humoru, sarkasmu a jiskření, tak vstupte do světa Stínů zlatých srdcí.
Od autorky jsem už četla dvě knihy a obě jsem si zamilovala. Proto mě nepřekvapilo, že ani tato není výjimkou. Miluju styl psaní, její originální světy, chemii mezi hlavními hrdiny a humor. Tady se k tomu přidali draci a zase mě to okouzlilo.
Sára je ten typ hrdinky, kterou si oblíbíte a které budete fandit. Bavila mě její neutuchající odvaha v jiných pohádkových světech, její jazyk ostrý jak břitva a to, že neztrácela svůj vtip („Očekával formální chování? Předtím jsem ho tuším nazvala magorem..”). Malakai je zase mužský, do kterého se lehce zamilujete. Tyto ochranitelské, majetnické a bručounské typy MI LU JU.
Hrozně mě tady bavilo samotné cestování pohádkami a ta temná atmosféra. Poznávat různé (ne)pohádkové bytosti, které byly vtipné, své, sarkastické a občas děsivé. Je tady velká rozmanitost.
„Líbí se mi, jak ti buší srdce. Buch. Buch. Buch. Buch. Zajímalo by mě, jestli by tak bilo i v mých rukách.”
Hele, prostě si to přečtěte jo? Podpoříte šikovnou českou autorku, pobavíte se u skvělých interakcí hlavních i vedlejších postav, procestujete pár pohádek a fakt si to užijete.
“Tanči, když měsíc zpívá, a neplač nad problémy, které ještě nenastaly.”
Musim říct, že ke knize Měsíční píseň jsem se dostala úplnou náhodou, když jsem listovala @audioteka_czsk . A teda ve formě audioknihy to bylo skvělé.
Pokud jste stejně jako já kdysi propadli sérii Stmívání nebo Upířím deníkům, a zároveň byste tenhle typ příběhů rádi z vlčí perspektivy, tak série s Mercedes Thompson by vás neměla minout. Nečekejte od toho vysokou literaturu, ale pokud máte rádi vlkodlaky, spoustu akce, občasný záblesk romantiky a ochranitelské alfa samce, tak je to guilty pleasure dělané jako pro vás (i mě :D). Atmosférou mi to při poslouchaní právě připomínalo ty příběhy pro náctileté, takže oddechovka jak vyšitá. Navíc v té audioverzi to bylo fakt jako seriál.
V knize je úžasná hlavní postava. Mercy je ten typ ženy, která se rozhoduje sama, bere za sebe veškerou zodpovědnost, moc věcí se nezalekne a zároveň dokáže situace skvěle vyhodnotit. Po delší době samostatná hlavní hrdinka bez potřeby nadměrné ochrany. Ale aby bylo vše v rovnováze, samozřejmě okolo pobíhá dost ochranitelských vlků. :D
Suma sumárum: spousta akce, lehká romantická linka a zajímavý a propracovaný děj. Celkově si myslím, že je to super oddechovka, u které by bylo fajn, kdyby se dostala do podvědomí více lidí (i přes ty otřesné obálky :( ).
„Jsi světlo mojí duše, Sluníčko. ... Bez tebe jsem ztracený.“
Když jsem si vybírala co budu poslouchat za audioknihu, tak volba padla na nějakou romantiku. Od této knihy jsem neměla velká očekávání a vlastně mě docela bavila. Navíc ten přednes v audioverzi byl skvělý a jsem hrozně ráda, že byl Alex namluvený mužem (za mě by tohle mělo být povinností). :)
Hlavní hrdinka Ava byla skvělá. Líbil se mi její optimismus a její trefné poznámky. Musím říct, že mě na konci autorka mile překvapila, když Ava ukázala svou hrdost a dala Alexovi pěkne zabrat. Náš bručoun Alex mi byl zároveň sympatický i nesympatický.. a arogantní zůstal po celou dobu knihy. Měl světlé stránky, ale občas bych mu ráda nafackovala. Každopádně mi vždycky imponují lidi, kteří si za něčím jdou a nepoleví. Takže bod pro něj. Celkově mi u romantické linka enemies to lovers chybělo víc napětí, ale láska alá pokud ti svět ublíží, nechám ho shořet, mě baví a tady to bylo dobře podané.
Co rozhodně nemůžu autorce upřít je styl psaní. Čte (poslouchá) se to samo, je to svižné a lehce napsané. Občas mi to přišlo trochu zdlouhavé, ale ubíhalo to poměrně dobře. Zápletka byla zajímavá a trochu vyhrocená, a ačkoliv je děj prakticky dost předvídatelný, tak byly chvíle, kdy mě děj dokázal překvapit.
Suma sumárum: žhavá, majetnická a oddechová erotikoromantika, která byla dobře napsaná, ale občas překombinovaná a zdlouhavá. Příběh jsem si v audioverzi užila, ale dlouho si jej asi pamatovat nebudu.
„Instinkty mi velí běžet nebezpečí naproti, ne od něj. .. Bože? To jsem zase já. Vážně si musíme promluvit. Na co jsi myslel, když jsi mě stvořil?“
Pokud čtete dark romance, tak věřím že Haunting Adeline vás neminulo. Já jsem do knihy šla spíše ze zvědavosti díky jejímu hypu a mě se to vyplatilo. Tohle mě fakt bavilo číst.
Takhle, dark romance nebude příběh pro každého a věřím, že spousta lidí si to přečte stejně jako já ze zvědavosti, ale je dobré vědět, o čem dark romance je. Za mě je asi zbytečné od toho čekat vysokou literaturu, sluníčkovou romantiku a morální hodnoty. Tohle tady nenajdete, a kdo jde do příběhu s tou verzí bez mráčků, asi bude zklamán. :D
Za mě to byl skvěle napsaný příběh. Autorka umí moc dobře psát a budovat tu atmosféru. Jasně, polemizovat o tom, že zamilovat se zrovna do svého stalkera je na pováženou, ale autorka dala Adeline skvělý charakter, který se do tohoto typu příběhu hodil. Milovala nebezpečí, pitvala své pocity, znala morální hodnoty, které by měla dodržovat a stejně ji to táhlo k němu.
„Jak mám odhodit morální kompas, který mě vedl celý můj život? .. Toho chlapa bych měla nenávidět, ale z nějakého důvodu.. k němu nenávist necítím.“
Intimní scény nejsou špatně napsané, občas jsou přitažené za vlasy, ale nějak mě neiritovalo o nich číst. Do příběhu se dostala i detektivní zápletka, která byla takovým oživením od těch peprných scén. Stín má hodně posunuté morální hodnoty, jako taková forma klišé samozřejmě vykonává záslužnou činnost (o praktikách bychom mohli vést diskuze dlouho, ale proč), a zároveň je jeho vztah k Adeline majetnický, násilný a svým zvráceným způsobem milující.
Za mě můžu doporučit všem, kdo ví do čeho jdou. Je to čtení pro dospělé, takže pokud se na to cítíte, směle do toho.
Hodnocení: 4,5/5
