Rozsáhlý esej profesora Petra Čorneje je věnován vývoji a proměnám pohledu na nejvýznamnějšího husitského vojevůdce v průběhu 6 staletí. Ukazuje, jak se Žižkovo hodnocení měnilo a zrálo v souvislosti s dobou, ve které se formovalo. Víc než prohlubující se historické poznání skutečného Žižky, jeho činů a postojů vykreslované portréty často sloužily dobovým osobním, politickým a mocenským zájmům svých autorů, což platí pro vzdálenou minulost i současnost. Rozporuplný obraz tváře božího bojovníka se tak stává více výpovědí o historii ducha národa a jeho nekončícího sebehledání v proudu uplývajícího času.
Kniha je vydána k blížícímu se výročí 600 let od Žižkovvy smrti u Přibyslavi.