Vianoční škriatkovia odporúčajú
Viac informácií nájdete tu
Viac o e-knihe
Táto e-kniha je zabezpečená cez Adobe DRM
Aby vydavateľ zabránil pirátskemu kopírovaniu, chráni túto e-knihu šifrovaním. Prečítať si ju môžete len na čítačkách a aplikáciách, ktoré podporujú Adobe DRM.
Prečítate na:
- Pocketbook
- Smartfón či tablet s podporovanou aplikáciou
- Počítač s podporovanou aplikáciou
Neprečítate na:
- Kindle
- Rok vydania
- 1970
- ISBN EPUB
- 9781101658055
- Naše katalógové číslo
- 1052265
- Jazyk
- angličtina
- Pôvod
- Spojené štáty,
- Vydavateľstvo
- Awell
- Ostatné
- Netflix
Našli ste nepresnosti? Dajte nám, prosím, vedieť!
Hodnotenia
Recenzie Martinusákov
Tvorič, detailista, cyklista, perfekcionista (ale pracujem na sebakontrole), nedočkavec a hrdý kapitán skvelej martinusáckej posádky :-)
Kniha, ktorú som mal rozčítanú najdlhšie v živote: 20 rokov. Na jednu stranu sa za to fackám, na druhú som šťastný, že som si ten zážitok mohol vychutnať až teraz. Príbeh plný fantázie aj klimatických predtúch, úvah o vodcovstve aj moci. Prelúskajte sa prvými desiatkami strán, stojí to za to.
“Predstava pokroku slúži ako mentálny mechanizmus, ktorý nás má chrániť pred hrôzami budúcnosti.”
Recenzie čitateľov
Zrazu nesledujete dialóg, ale pochod mínovým poľom, kde jedno nevhodné slovo môže viesť ku katastrofálnym dôsledkom.
Ďalších vnútorných pochodov sa dočkáme pri používaní korenia a jeho mystických účinkov. Chápem, že niektorým ľuďom takýto štýl zrejme nesadne, ale mne sa to páčilo.
Celkovo je román taký mix sci-fi, ekológie, politických intríg a mystiky. Chvíľu trvalo, kým som sa do knihy "dostal", ale potom som si už čítanie užíval. Rozhodne stojí za prečítanie. Čítať viac
V diele sa prakticky nič nedeje. Teda nič zásadné. Až na jeden veľký zvrat, celá knižka pojednáva vlastne len o výsledku toho, čo sa pripravovalo dlho pred dejom Duny. Avšak dokonca aj tento podstatný zvrat, je dopodrobna opísaný hne´d na začiatku diela. Takže čitateľ vie čo sa stane. Kniha nemá žiadne napätie, žiadne tajomstvo.
Je úžasné, keď zdanlivo všedné udalosti, ktorými si hrdina prechádza alebo obyčajné veci, ktoré robí zrazu zapadnú do seba ako perfektná skladačka a čitateľ prežíva s hrdinami nadšenie s úspechu, či sklamanie z neúspechu. V Dune nič také nie je. Paulovi Atreidesovi sa všetko deje akoby pod nosom. Na všetko bol pripravený dlhoročným výcvikom už pred začatím knižky. On, ani žiadna z kladných postáv nespravia žiadne rozhodnutie, ktoré by akokoľvek posunulo dej. Možno náčelník púštnych ľudí, ktorý príjme Paula do kmeňa, ale aj to je len výsledok manipulácii, ktoré na planéte Arrakis splietali kňažky z rádu Paulovej matky.
Záporné postavy, hoci sa o nich celú dobu hovorí ako o úžasných manipulátoroch a konšpirátoroch, na druhej strane robia rozhodnutia, ktoré absolútne nedávajú zmysel dokonale napomáhajú vlastnej skaze. Vyslovene ignorujú významné indikátory zvratov, ktoré prídu. Či už ide o baróna a jeho silený nezáujem o národ, ktorý žije na území odkiaľ pochádza bohatstvo sveta, či Bene Gesaritky, ktoré milióny rokov čakajú na svojho Kwizats Haderacha, vedia presne aký by mal byť, a keď príde a je presne taký, tak si to nevšimnú.
Veľa ľudí a predajní na internete opisuje knižku ako filozofickú a politickú. K tej politickej stránke som sa v podstate vyjadril. Nič sa tu nedeje a politické rozhodnutia nedávajú zmysel. O filozofickej stránke knižky sa nedá ani polemizovať. Autor Duny neustále dokola cituje tisíckami rokov osvedčené pravdy. To nie je filozofia, to sú poučky. Nepomáha ani to, že ak jednu myšlienku vysloví, vzápetí ju potvrdí tým, čo sa následne stane v "deji". Napríklad povie hlbokú filozofickú myšlienku, že silný vždy porazí slabého, a potom silný cisár porazí slabých Atreidesovcov. Strašne filozofické.
Niektoré prvky fantastiky preto pôsobia nezmyselne. Niektoré vyslovené nezmyselné sú, ako napríklad prejav úcty púštneho národa, ktorý si nadovšetko váži vodu. Recykluje dokonca krv svojich mŕtvych, zabíja cudzincov nie z nenávisti, ale pre vodu. Ale prejav úcty nie je podanie ruky, či dar všemocného korenia, ale pľutie na zem.
Frank Herbert píše útržkovito, bez spojok a používa zbytočne veľa odborných slov, na opis bežných vecí. Ide teda o najhoršiu kombináciu vôbec. Nudný dej a ťažko čitateľný text. Čítať viac
Som knihomoľka, ktorá číta súčasne aj 5 kníh. Ako prvú knihu som prečítala Pána prsteňov a odvtedy milujem fantasy a čítam, čítam a čítam. Najviac milujem fantasy a non-fiction, ale čítam všetky žánre. Rôzne prečítam 120-160 kníh. Tak ako to ja hovorím, každá kniha má svojho čitateľa len si ho musí nájsť, preto píšem odporúčania, nie recenzie. Viac z môjho sveta nájdeš na Instagrame @_dennyto alebo @dennycita
Frank Herbert
Předčasně zemřelý americký spisovatel Frank Herbert (1920 - 1986) patří k autorům, kteří po sobě zanechali svébytné a okouzlující dílo. Jeho šestisvazkový epos Duna se dnes bezesporu počítá do zlatého fondu světové science fiction.
Frank Herbert se narodil v Tacomě ve státě Washington a vystudoval University of Washington v Seattlu. Než se stal profesionálním spisovatelem, byl člověkem mnoha řemesel. Po řadu let se na západním pobřeží Spojených států živil jako reportér a redaktor, profesionální fotograf a kameraman. Navíc komentoval pro lokální rádiové stanice, jezdil na moře jako lovec ústřic a dělal instruktora pro přežití v džungli. Později, po oslnivém úspěchu Duny, se stal spisovatelem z povolání a učil také na univerzitě umělecké psaní.
Svou SF kariéru zahájil ve dvaatřiceti letech v časopise Startling Stories povídkou Hledáte něco? Po ní následovalo okolo dvaceti dalších publikovaných v nejrůznějších SF magazínech, avšak krátká próza nebyla polem, na němž měl Herbert sklízet literární vavříny. O čtyři léta později vydal svůj první román Drak v moři (The Dragon in the Sea). Kritika jej přijala vlídně stejně jako další romány Zelený mozek (1966), Směr: Prázdnota (1966), Heisenbergovy oči (1966), Tvůrci nebes (1968), Santarožská bariéra (1968), Stvořitelé Boha (1972), Hellstormská kronika (1973).
Opravdový úspěch se však dostavil až v roce 1965 díky románu Duna. Přesněji řečeno první část Duny vyšla pod názvem Svět Duny již v prosinci roku 1963 v předním SF magazínu Analog. Příběh pak pokračoval díky zájmu čtenářů jako Prorok Duny. V knižním vydání Herbert oba díly spojil a nazval je stručně a výstižně Duna. Vyprávění o pouštní planetě Arrakis s naprostým nedostatkem vody a jediným známým nalezištěm zvláštního koření, které má moc prodloužit lidský život a které poskytuje člověku mimořádné psychické schopnosti, měl u čtenářů omračující ohlas. Duna získala roku 1966 společně s románem ...a říkejte mi Konráde od Rogera Zelaznyho cenu Hugo a za tentýž rok i cenu Nebula, tehdy udělenou vůbec poprvé. Duna se stala předobrazem nové velké epiky v SF. Podle románu vznikl o dvě desetiletí později (1984) i film, který natočil známý režisér David Lynch.
Frank Herbert svůj úspěch rozvinul v pěti pokračováních zachycujících následné osudy planety Arrakis a boje o její ovládnutí. Druhý díl vyšel roku 1969 pod názvem Spasitel Duny. Dalších sedm let trvalo, než čtenáři dostali do rukou třetí pokračovaní Děti Duny (1976). Autor je sice označil za díl poslední, ale nechal se oblomit neutuchajícím zájmem. Roku 1981 vydal čtvrté pokračování Božský imperátor Duny, po němž následovali o tři léta později Kacíři Duny a roku 1986 šesté pokračování nazvané Kapitula: Duna.