Polemika významného amerického fyzika o filosofických a společenských důsledcích moderní vědy a změny vědeckého paradigmatu. Čítať viac
Pevná väzba
Čeština
Vypredané
Ach, mrzí nás to, z tejto knihy sa už predali všetky výtlačky a nemáme ju na sklade my ani vydavateľ :( Teoreticky však môžete mať šťastie v niektorých iných obchodoch, ktoré ešte nepredali posledné kusy.
Chcete si túto knihu požičať z knižnice? Toto je zoznam knižníc, v ktorých ju majú. Po kliknutí na názov vás presmerujeme priamo na stránku knižnice, kde si môžete overiť jej dostupnosť a prípadne ju aj priamo rezervovať.
Bod obratu
Fritjof Capra
Polemika významného amerického fyzika o filosofických a společenských důsledcích moderní vědy a změny vědeckého paradigmatu.
Polemika významného amerického fyzika o filosofických a společenských důsledcích moderní vědy a změny vědeckého paradigmatu. Historický vývoj a důsledky karteziánsko-newtonovského světonázoru, jeho hluboký vliv na biologii, medicínu, psychologii a ekonomii, krize a transformace současného myšlení. V poslední části detailní diskuse o nové vizi reality, která je dnes spjata s rozvojem holistického (celostního) světonázoru.
F. Capra napsal tuto "klíčovou knihu" (psycholog R. D. Laing) ve spolupráci se Stanislavem Grofem, Gregory Batesonem, Hazel Hendersonovou aj. vědci již začátkem 80. let, aktuální je však právě dnes. Stačí se rozhlednout kolem sebe.
Máte o knihe viac informácií ako je na tejto stránke alebo ste našli chybu? Budeme vám veľmi vďační, ak nám pomôžete s doplnením informácií na našich stránkach.
Hodnotenia
1,0 / 5
0
0
0
0
1
Recenzie čitateľov
Josef Veselý
Neoverený nákup
16.7.2017
Opožděná recenze vizí Fritjofa Capry
V roce 2002 vyšla společnou péčí nakladatelství DharmaGaia a Maťa kniha Bod obratu od Fritjofa Capry v překladu Miroslava Štýse. Protože cena knihy neodpovídala mým finančním možnostem, řekl jsem si, že počkám, až na nějaký výtisk narazím v antikvariátě, a hle: v září 2008 se na mne konečně usmálo štěstí a já jsem se stal majitelem zmíněného díla. Tolik na vysvětlenou, proč píši recenzi s tak velkým zpožděním.
Kniha, na jejímž vzniku se kromě amerického fyzika Capry podílela skupina odborníků z různých dalších vědních oborů, mapuje vývoj karteziánsko-newtonovského světonázoru a jeho vliv na fyziku, biologii, medicínu, psychologii, ekonomii a ve svých důsledcích i na celou západní společnost. Rozdělena je do čtyř částí: Krize a transformace, Dvě paradigmata, Důsledky karteziánsko-newtonovského myšlení, Nová vize reality. K tomu poznámkový aparát s odkazy na pramennou literaturu, bibliografie, rejstřík, zkrátka všechno jak má být.
V první části Capra konstatuje, že současný svět se nachází ve stavu hluboké a všeobecné krize. Druhá část je věnována historii karteziánsko-newtonovského paradigmatu v kontextu různých přírodních i společenských věd, a třetí část popisuje neblahé důsledky jeho vlivu na dnešní svět. Capra dospívá k názoru, že toto paradigma je dnes již zastaralé a nefunkční, a dokládá, že lpění na něm je zdrojem nesčetných vážných potíží. Autor sice nezachází do žádných velkých podrobností, ale to při obrovském rozsahu látky ani není možné. Navzdory tomu jsou jeho analýzy brilantní, jeho výklady pregnantní a jeho argumentace jasná, srozumitelná a přesvědčivá. Ve čtvrté části se Capra pokouší nastínit svoji vizi nové reality, tedy co by se v různých oborech lidské činnosti mělo v první řadě a co nejrychleji udělat či změnit, aby lidstvo nejen žilo zdravěji a rozumněji, ale aby vůbec přežilo. Autor zde hlásá systémový pohled na život, tzn. že jeho vize vychází z vědomí základní provázanosti a vzájemné souvislosti všech fenoménů – fyzikálních, biologických, psychických, sociálních a kulturních. Tento systémový pohled vidí svět na základě vztahů a integrace a chápe systémy jako spojité celky, jejichž vlastnosti nelze redukovat na vlastnosti menších částí. Co konkrétně Capra doporučuje?
Pokud jde o problematiku zdraví, je třeba dobrat se holistického přístupu, který je v souladu se systémovým pohledem na živé organismy. Vzorem, který se tomuto ideálu blíží, může být hippokratovská a východoasijská medicína. Nová terapie má povzbuzovat přirozený sklon organismu k sebeuzdravení, takže terapeuti mají zasahovat jen minimálně a léčba má probíhat co nejmírněji. Zdravotnictví se musí zbavit závislosti na farmaceutickém průmyslu: místo tisíců farmaceutických výrobků stačí pár tuctů základních léků. Naopak léčba bylinami, homeopatie, akupunktura a jiné alternativní metody budou získávat na významu. Jak se k tomu staví farmaceutický průmysl, který je hned po zbrojním průmyslu nejvýnosnějším průmyslovým odvětvím, se v knize nepíše. Capra poněkud překvapivě rehabilitoval dokonce i nauku W. Reicha o „orgonální energii“, jakkoli dodává, že Reichovu teorii je nutno přeformulovat do moderního systémového jazyka, aby se její význam pro terapeutickou praxi stal zřejmějším. (Wilhelm Reich zemřel v blázinci. Onehdy jsem ve Vídni na výstavě nazvané Wunderblock viděl Reichem zkonstruovaný přístroj na lapání orgonu. Byla to dřevěná bedna pobitá pozinkovaným plechem – na první pohled primitivní, nesmyslný krám.)
Co se ekonomie týká, musí zmizet posedlost růstem, která vede k důrazu na tvrdé technologie, plýtvavé spotřebě a rychlému vyčerpání neobnovitelných přírodních zdrojů. Aby bylo umožněno zavedení měkkých technologií, využívání obnovitelných zdrojů a ekologického zemědělství, musí být ekonomická moc decentralizována. Tohoto přechodu je nejnaléhavěji zapotřebí v energetice, protože výroba energie prostřednictvím vysoce centralizovaných technologií z ropy, uhlí, zemního plynu a zvláště pak z uranu je neekonomická a neekologická. Nejlepší možností se jeví být přímé i nepřímé využívání sluneční energie (fotovoltaické články, větrné elektrárny). Pokud jde o pohonné hmoty, lze se závislosti na ropě do značné míry zbavit kvašením biomasy v energeticky bohatý líh. Další významnou doplňkovou technologií je zachycování metanu vznikajícího při bakteriálním rozkladu hnoje, splašků apod., což je ostatně i dobrým příkladem recyklace odpadu, neboť touto cestou se navíc získává kvalitní zemědělské hnojivo. Aby všechny tyto zásadní ekonomické změny bylo možné provést, je třeba upřednostnit dlouhodobé společenské zájmy před krátkodobým osobním ziskem, píše Capra. Je však nějaká naděje, že tyto dlouhodobé společenské zájmy budou skutečně upřednostněny? – táži se já. Vždyť by to znamenalo konec monopolů a tím i konec obrovských příjmů energetických koncernů. Už vidím, jak se správní rady těchto molochů spěchají samy zrušit.
Teprve na samém závěru Caprova textu jsem našel to, co mně při čtení jeho knihy přicházelo na mysl skoro pořád, totiž, že „hlavní sociální instituce svoji vedoucí roli novým kulturním silám nepředají dobrovolně“. (Autor zde nepochybně míní instituce společenské, anglicky „social institutions“, neboť sociální odbory amerických ÚMČ ani charitativní organizace onou brzdou pokroku asi nebudou.) Naštěstí však nabízí i návod, jak tento „převrat“ provést: „Mnohé struktury a koalice se ještě rozhodujícím způsobem v politické aréně neprosadily, ovšem tak jak postupně dodávají nové vizi reality stále nový smysl, bude dosaženo kritické míry uvědomění, jež jim dovolí sdružit se do nových politických stran. Členy těchto v některých zemích již vzniklých stran se stanou ekologové, spotřebitelské skupiny, feministé (sic! chyba překladu? – poznámka J. V.), národnostní menšiny a všichni ti, pro které již vláda korporací postrádá smysl. Společně představují vítěznou většinu v době, kdy je většina voličů natolik rozčarovaná, že se ani neobtěžuje k volbám přijít. Přimějeme-li tyto nevoliče k návratu k urnám, měly by tyto nové koalice být schopny převést změnu paradigmatu do politické reality.“ (strana 462)
Anglický originál The Turning Point poprvé vyšel v roce 1982. Časový odstup delší než čtvrt století nám skýtá možnost zhodnotit, jak se tato Caprova vize naplnila ve skutečnosti. Nejsem příliš kompetentní osobou, abych to mohl zodpovědně posoudit. V zájmu své duševní rovnováhy valně nesleduji ani politické dění u nás, natož pak v USA. Zdá se ale, že tam ani ekologové ani feministky ve volbách zatím nevyhráli, protože jinak by nám z Ameriky neposlali do Čech jako dárek vojenský radar. Připouštím, že ve společnosti uspořádané podle Caprových představ by se lidem žilo lépe než v té současné, nicméně v uskutečnitelnost jeho vizí nevěřím. Spíše se přikláním k názoru, že – jak kdesi píše Egon Bondy – svět je před svým koncem už tak rozjetej, že ho nikdo nezastaví. Jaký je tedy můj recept? Z Caprových návrhů pokládám za nejinspirativnější ideu kvašení biomasy. Takto vyprodukovaný alkohol bych však nedoporučoval používat jako pohonnou hmotu, nýbrž jej prodávat za režijní cenu ekologům, feministkám a jiným kritikům stávajícího společenského pořádku, aby jim to čekání na konec, jehož příchod si lze spočítat na prstech, aspoň příjemněji uteklo a aby tolik neremcali. Pokud to někomu připomene radu, kterou v poněkud jiné, byť podobné souvislosti svého času vyslovil již filosof Ladislav Klíma, tak za to nemohu.
25. 9. 2008
Daniela Hrehová
Neoverený nákup
17.6.2010
Potreba zmeny
Nástup „novej“, „informačnej“, "technickej", ,„hmotnej“, ale „znalostnej“ spoločnosti v kontexte rôznosti národných kultúr a politicko-hospodárskych svárov, dynamiky súčasných sociokultúrnych pohybov, globalizácie svetovej ekonomiky, modernizácie výroby atď. sa ponúka priestor pre mnoho úvah. Ale jedno je isté. Rezonuje volanie po hľadaní „morálneho minima“ spoločného pre všetky organizácie, kultúry a civilizácie. Po osvojovaní si nových vzorov správania, získaní novej sociálnej inteligencie a sociálnej kvalifikácie. Autor brilantným spôsobom predostrel dôležitú tému "súčasnému publiku". Každý si musí uvedomiť, že potreba novej kultúry dynamiky súčasného človeka je neodvratná. Autor nikoho nenechá na pochybách, že dochádza k permanentným premenám požiadaviek na kultúrnu, spirituálnu a morálnu výbavu človeka na začiatku 21. storočia.
Fritjof Capra se narodil r. 1939 ve Vídni. V roce 1966 vystudoval teoretickou fyziku na vídeňské universitě. Pak se specializoval na výzkum fyziky vysokých energií na různých evropských a amerických universitách (Paříž, Kalifornská universita v Santa Cruz, Stanford a Londýn v letech 1968-74), v letech 1975-88 na Lawrence Berkeley Laboratory. Přednášel nebo přednáší na Kalifornské universitě v Santa Cruz a v Berkeley, a na Sanfranciské státní universitě. Vedle publikování četných odborných prací o svém bádání, dr. Capra zároveň píše a intenzivně přednáší o filosofických a společenských důsledcích moderní vědy a změny paradigmatu. Učil mj. v proslulém mezinárodním centru pro ekologická studia Schumacher College v Anglii a v dalších institucích. Rovněž založil a vedl Elmwood Institute zabývající se ekologickými otázkami. Je spoluzakladatelem Center for Ecoliteracy (Centra ekologické vzdělanosti) v Berkeley.
Fritjof Capra vydal několik mezinárodních bestsellerů, mj. The Tao of Physics (slovensky Gardenia, 1992), Green Politics, The Global Promise (s Charlene Spretnak), Uncommon Wisdom a další knihy.
Bližší informace na jeho domovské stránce www.fritjofcapra.net. Zde najdete jeho biografii, podrobnou bibliografii (včetně všech překladů; Bod obratu např. vyšel v 16 jazycích včetně japonštiny, čínštiny, hindštiny a indonéštiny). Dále je zde scénář úspěšného filmu Mindwalk natočeného podle Bodu obratu (hraje mj. Liv Ullmanová, hudba Phil Glass). Na stránce Centra ekologické vzdělanosti www.ecoliteracy.org najdete Caprovy další články a studie.
Poznáte nový čitateľský profil?
Máte chuť pozrieť si všetky svoje recenzie na jednom mieste a podeliť sa o ne aj s ostatnými používateľmi? Aktivujte si čítateľský profil, kde môžete okrem iného zbierať knihomoľské odznaky, či zvyšovať si svoju knihomoľskú úroveň.
