Vlastní pedagogika tepla zabírá velký prostor. Autor ji představuje na příkladu walfdorského vzdělávacího programu. Projevuje se tu, že má velké zkušenosti jako waldorfský učitel, jako dlouholetý ředitel waldorfské školy „Schössli Ins“ a že víc než dvacet let působil jako lektor, přednášející a mentor na českých waldorfských školách. Příklady z jeho života dodávají pedagogice tepla exeplární charakter.

Autor se již dlouho zabýval teplem v souvislosti s mediatí tepla Rudolfa Steinera s pedagogickou. Již v roce 2007 zveřejnil esej o pedagogice tepla.

V této publikaci klade důraz na dvě věci. Dobro je možné uskutečnit jedině skrze „já“, vůli a tepelný organismus. „Dobra se nedočkáš, pokud je sám nevykonáš“ (Erich Kästner). Ukazuje to názorně na příkladu meditace tepla a čtyř éterů. Dobro, etickou kvalitu jako východisko jakékoli činnosti, dnešní svět naléhavě potřebuje.

Teplo není jen polaritou chladu, nybrž tvoří střed mezi chladem a horkem, mezi stavy příliš mnoho a příliš málo. To je klíč k mnoha fenomenům:

• teplo mezi silami sympatie a antipatie,
• dobro mezi pravdou a krásou,
• teplo mezi žhnoucím Luciferem a chladným Ahrimanem,
• ctnosti mezi stavy příliš mnoho a příliš málo,
• zeleň a purpur mezi teplými a studenými barvami,
• příklady přímky a křivky, ptáka Fénixe a grálu, Marsu jako planety tepla a vůle, hra „Pestalozzi“ od Alberta Steffena.