Deník 1952

Když v roce 1995 vyšlo v kulturním časopise Revolver Revue po třiačtyřiceti letech od svého vzniku několik ukázek z monumentálního výtvarného Deníku 1952 od Vladimíra Fuky, vyvolaly u odborné obce nefalšované nadšení – Fuka sice byl a zůstává českým čtenářům znám jako geniální ilustrátor dětských knížek (připomeňme jen jeho ilustrace k Dětské encyklopedii Bohumila Říhy či k rovněž opožděně vydanému New Yorku Zdeňka Mahlera), vážnější podoba jeho díla však dlouho zůstávala veřejnosti skryta. První knižní vydání Deníku 1952 je tak splátkou tohoto velkého dluhu. V jedinečné Fukově kresbě, tu a tam obohacené o koláž či „konfrontáž“, před námi ožívají „dny v roce“ 1952 se vší svou tísnivostí, hrůzou a beznadějí – a celý cyklus tak tvoří výtvarný pandán brilantních literárních deníků Jiřího Koláře či Jana Hanče. Svou úrovní snese Deník 1952 srovnání s předními světovými výtvarnými díly: ne náhodou jej Zdenek Primus, znalec Fukova díla, neváhá přirovnat ke Goyovým Caprichos.