Intenzivní korespondenci obou adresátů skrze železnou oponu (Prečan žil v letech 1976-1989 v tehdejším západním Německu, Havel v Československu ) usnadnila pomoc diplomatů působících v Praze, především Němce Wolfganga Scheura a Kanaďana Petera Bakewella. Kromě 244 dopisů, které si Havel s Prečanem vyměnili v letech 1983–1989 (Prečan jich napsal 113, Havel 131 – zabírají 630 tiskových stran), jsou v knize otištěny dva jejich dopisy z přelomu let 1978–1979. Na 140 stranách tematicky uspořádaných příloh se v knize uveřejňují dokumenty s korespondencí těsně související: mimo jiné Havlova korespondence s Josefem Škvoreckým ohledně vydání knihy Dopisy Olze, s Pavlem Tigridem (čtyři dopisy z roku 1984) a s Jiřím Pelikánem. Knihu uzavírá studie historika Jiřího Suka Společně pro Chartu 77, nezávislou kulturu a svobodné Československo. Podle Suka patří dopisy Václava Havla a Viléma Prečana k nejdůležitějším a nejzajímavějším pramenům dokládajícím systematické spojení domácí a exilové rezistence v čase Charty 77.
O čem si ti dva psali, někdy v dlouhých dopisech, jindy v krátkých vzkazech, ale skoro vždy ve spěchu, v časové tísni, která nedovolovala stylizaci? V mnoha dimenzích tu vyvstává obraz „československé agendy“: vzájemná informace o problémech disentu z jedné a exilu z druhé strany, dojednávání a pokyny o tom co zařídit, co uveřejnit v zahraničí, co obstarat pro potřeby „domova“. Střídají se s úvahami o dějinách, o diskusích i osobnostech v prostředí disentu a exilu. Dočítáme se o tom, jak vznikaly Havlovy hry a další texty, jak se s nimi pracovalo v zahraničí; pozorujeme zrod dvou sborníků Havlových úvah a esejů – O lidskou identitu (1984) a Do různých stran (1989).
V úhrnu je to dosud nejpodrobnější svědectví o tom, co učinilo z Václava Havla vůdčí postavu disentu, opozice, a nakonec občanského hnutí za svobodu a demokracii pro všechny; že to nebylo jen jeho svobodné a osvobozující slovo. Jeho dopisy víc než cokoli jiného dokumentují spoustu drobné práce, kterou na sebe Václav Havel bral a kterou vykonával systematicky, svědomitě, s plným nasazením. Dokládají rovněž, co všechno inicioval, čemu dal konečnou podobu, které aktivity koordinoval, koho byl s to dát dohromady ke společnému zápasu za svobodu, jak podporoval soulad, harmonizoval, usmiřoval radikály z jedné i druhé strany. A co všechno a koho spojoval a propojoval – nejen doma, ale i přes hranice, v desítkách dopisů do zahraničí, o nichž je tu řeč; procházely Prečanovýma rukama, který je rozesílal k adresátům a zprostředkovával odpovědí.
Podobně plasticky se v dopisech zrcadlí všechny rozměry Prečanova života, který se napínal jako „špagát“ mezi dvěma světy – světem historika a tím, co sám nazýval „current Czechoslovak agenda“, kde vystupoval střídavě nebo i současně jako archivář, organizátor a administrátor, pošťák či vlastně poštmistr, dopravce a šofér, svého druhu pašerák, ale také redaktor a vydavatel textů jiných autorů.
A tak se čtenář stává svědkem několika zázraků: zázraku intenzívní komunikace mezi domovem a exilem, zázraku zrodu dokumentačního střediska, a pak zázraku největšího, protože nejdalekosáhlejšího: zázraku návratu svobody do střední a východní Evropy.
V úvodu knihy editor prozrazuje, co bylo jeho největší ambicí: dostát nároku vědeckého vydání pramenů, ale současně učinit knihu co nejsrozumitelnější pro čtenáře, kterému nebude sloužit jako pramen k dalšímu studiu. Tomu je přizpůsoben poznámkový aparát (co nejstřídmější), zařazení příloh, rozčlenění dopisů do sedmi kapitol uvedených stručným výkladem, přehledným záhlavím. A studio Marvil, které navrhlo grafickou úpravu a pořídilo sazbu, se postaralo o to, aby se kniha dobře četla , byla navzdory svému rozsahu (856) stran byla lehká a vázaná tak, že se snadno otevírá a listuje a dá se číst i v posteli.
Jako informaci uveřejňujeme tiráž knihy, její obsah, soubor úvodních pasáží k sedmi kapitolám dopisů a ukázky z několika dopisů.
Kniha je výsledkem projektu financovaného německou Nadací Fritze Thyssena, která také podpořila tisk knihy. Proto může ČSDS nabídnout knihu zájemcům všeho druhu za nakladatelskou cenu jednoho výtisku ve výši 300 Kč . Za tuto cenu je kniha k dispozici ve středisku (Josefská 34/6, Praha 1, Malá Strana, tel. 257 533 332) a v prodejně knih Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR (Vlašská 9, Praha 1, Malá Strana). Objednávky poštou se vyřizují za 360 Kč (včetně poštovného a balného).
