Kniha prostřednictvím fotografií a příběhů ilustruje životy lidí na Blízkém východě, jež ovlivnila válka. Stali se nechtěně dětmi války. Žijí ve své vlastní zemi, ve městech poničených v boji bez fungující infrastruktury, v uprchlických táborech, kde jsou závislí na humanitární pomoci, nebo se snaží přežít v cizích městech a vykonávají různé podřadné práce, jenom aby se mohli uživit. Fotograf bez talentu navštívil Irák a Libanon, kde se setkal s množstvím takových „dětí války“. Lidé mu dovolili, aby navštívil jejich stany a tábory, vzali jej do svých domů v chudinských čtvrtích a dovolili mu tak na chvíli vstoupit do svých životů, které zachytil na fotografiích a v psaných příbězích. Kniha je svědectvím o tom, jak destruktivní je válka a jak relativní a pomíjivé je bezpečí a pohodlí.