Antonín Sova

František Halas

František Hrubín

Jan Neruda

Český básník, prozaik, novinář, fejetonista, divadelník, literární a výtvarný kritik, hlavní představitel generace májovců. Po maturitě na gymnáziu (1853) studoval práva a filosofii. Byl redaktorem deníků 'Čas' (1861), 'Hlas' (1862-64) a 'Národní listy' (1865-91) a beletristických časopisů 'Obrazy života' (1859-60), 'Rodinná kronika' (1863), 'Květy' (1865-67) a 'Lumír' (70. léta). Ve své době byl ceněn především jako žurnalista, jeho básnické dílo ocenila až generace lumírovců. V rané básnické tvorbě vyjádřil svou romantickou rozervanost, kterou zahalil do ironie a provokativního cynismu. Později byl průkopníkem realistického pohledu na svět v poezii i v próze. Vrátil se k obrozenské tradici lidových balad, křesťanských mýtů a historických romancí, aby je přiblížil současnému vnímání. Stal se zakladatelem moderní české fejetonistiky - napsal přes dva tisíce fejetonů cestopisného, zábavného, umělecko-kritického, politického, sociálního, osvětového a kulturního charakteru. Jeho mnohotvárný a jazykově moderní publicistický styl ovlivnil další vývoj české žurnalistiky. Zemřel v rodné Praze.

Jaroslav Seifert

Jaroslav Seifert sa narodil v Prahe 23. septembra 1901. Jeden z najväčších českých básnikov, publicista, prekladateľ, nositeľ Nobelovej ceny za literatúru (1984). Po nedokončených štúdiách sa venoval novinárskej práci a literatúre. Pracoval v rôznych redakciách a vydavateľstvách. Ako prvý z avantgardných básnikov dospel k poézii "ohrozeného domova". Svoju clivú a spevnú lyriku prehĺbil filozofickými reflexiami a umocnil voľným veršom. Z jeho bohatej, vyše šesťdesiatročnej tvorby vyberáme:
a) proletárska poézia
Město v slzách, Samá láska
b) poetismus
Na vlnách T.S.F., Slavík zpívá špatně, Poštovní holub
c) 30. roky
– intímna lyrika: zbierky Jablko z klína, Ruce Venušiny, Jaro sbohem
Zhasněte světla – reakcia na mníchovskú zradu
d) za okupácie
– zbierky Vějíř Boženy Němcové, Světlem oděná,
Kamenný most
e) po vojne
– zbierka Přilba hlíny - 3 cykly: Osm dní, Říp v okně (básne z vojnových rokov), S otevřenou náručí (zážitky z mája 1945)
– zbierka Šel malíř chudě do světa
– básnická skladba Píseň o Viktorce, zbierka Maminka
f) 60. roky
– tvorba po desaťročnej odmlke – reflexívna lyrika, nepatetický pohľad na svet – vplyv existencializmu, pocit úzkosti z totalitnej moci; nepríjemné životné skúsenosti
– zbierky Koncert na ostrově, Halleyova kometa, Odlévání zvonů
g) 70. a 80. roky
– publikácie v samizdate – spomienky, životné bilancovanie, verše priateľom, láskam, Prahe
– zbierky Deštník z Piccadilly, Morový sloup, Býti básníkem, kniha spomienok Všecky krásy světa

Jiří Orten

Josef Václav Sládek

Karel Hynek Mácha

Karel Jaromír Erben

Karel Toman

Otokar Březina

Petr Bezruč

Stanislav Kostka Neumann

Viktor Dyk

Bol jednou z najvýraznejších básnických osobností českej literatúry od konca 19. storočia do svojej smrti, kedy český národ i česká literatúra prechádzali prudkými zmenami. V mladosti patril k vyhraneným protihabsburským búrlivákom, bol v neustálych sporoch s Viedňou, dokonca zatknutý a väznený.

Vítězslav Nezval

Vladimír Holan