Zbraslavská kronika (Chronicon aulae regiae) je mimořádné literární dílo českého středověku.Vznikala v letech 1305–1339 v cisterciáckém klášteře na Zbraslavi, založeném českým králem Václavem II. Opati Ota Durynský a Petr Žitavský v ní zachytili důležité události českých a v mnohém i evropských dějin období let 1253–1338. Za husitských válek byl rukopis dovezen do Jihlavy, dnes je uložen ve Státním okresním archivu Jihlava. V roce 1998 byl prohlášen za archivní kulturnípamátku. Literární kvality tohoto latinského rukopisu, dostupného v českém překladu, vedlyk rozhodnutí uvést pasáže z ní v roce 700. výročí narození Karla IV. jako rozhlasovou četbu na pokračování.Zbraslavská kronika (Chronicon Aulae regiae) je svým rozsahem, faktografickým bohatstvím a myšlenkovým rozpětím naše největší předhusitská kronika. Časově zahrnuje dobu od smrti PřemyslaOtakara II. v roce 1278 do roku 1338. Autoři kroniky Ota Durynsky a Petr Žitavský byli opatyzbraslavského cisterciáckého kláštera. Zatímco její první pisatel, opat Ota, pojal dílo jako klášterníkroniku s legendární oslavou zakladatele kláštera krále Václava II., jeho nástupce, vzdělaný PetrŽitavský, dobře informovaný, často přímý úastník řady politických událostí, diplomat a oddanýstoupenec Přemyslovců, se snažil do kroniky zaznamenávat a glosovat události bezprostředně poté,co proběhly, a to nejen v českých zemích, ale i daleko za jejich hranicemi. Jako vynikající stylistaa básník tak dal vzniknout vrcholnému středověkému dějepisnému dílu celoevropského významu. Zbraslavská kronika se zachovala jen v několika rukopisech, z nichž zřejmě nejstarší je rukopisvatikánský, objevený a popsaný Františkem Palackým v roce 1837 při jeho italské cestě. Ten je všaktvořen pouze druhou knihou kroniky. Úplný je rukopis jihlavský, který jako jediný obsahuje všechnytři knihy. Vznikl v sedleckém klášteře v poslední čtvrtině 14. století a do Jihlavy byl spolu s ostatnímicennostmi kláštera uložen za husitských válek, kde zůstal zapomenuty až do druhé poloviny 18. století, kdy jej objevil historik Jan Petr Cerroni. První kniha kroniky, jež je především oslavou krále Václava II., zakladatele zbraslavského kláštera,obsahuje vedle zmínek o Přemyslu Otakaru II. také vyprávění o vládě Václava III., Rudolfa Habsburského či Jindřicha Korutanského. Dále pojednává o nástupu Lucemburků na česky trůn,o životě Jindřicha VII. a zachycuje zrušení templářského řádu i smrt papeže Klimenta V. Ve druhéa třetí knize jsou letopiseckým způsobem zaznamenány události z let 1317 až 1338, mezi nimiž například nechybí živě vylíený popis návratu mladého Karla do Čech. Zmíněný jihlavský rukopis napsaný na 185 pergamenových listech rukou několika písařů, opatřenýkoženou vazbou s mosaznými nárožníky a puklicemi, má vedle historické hodnoty i nesmírnouhodnotu uměleckou, a to především pro dvě celostránkové kresby tří posledních přemyslovskýchkrálů a tři panovníků lucemburské dynastie a jejich manželek, jež představují významnou knižníukázku středověkého výtvarného umění z období tzv. gotického krásného slohu. Nyní je rukopis,v roce 1998 prohlášený za archivní kulturní památku, uložen ve Statním okresním archivu Jihlavaa evidován pod inventárním číslem 692 jako součást archivního fondu Archiv města Jihlava do roku1848, oddělení Úřední knihy a rukopisy. Tiskem byla Zbraslavská kronika poprvé vydána Marquardem Freherem v roce 1602, a to jejídruhá kniha. O necelých dvě stě let později všechny tři knihy vydal Gelasius Dobner následovánv roce 1884 Josefem Emlerem, jehož edice se pak stala základem pro vydávání eských překladůkroniky. Autorem i vydavatelem prvního českého překladu se v roce 1905 stal Jan V. Novák. Moderníčesky překlad pořízeny Františkem Heřmanským, který vyšel v roce 1952, byl užit i v dosud poslednímvydáni kroniky v roce 1975 s předmluvou Zdeňka Fialy. V rámci grantu připravili medievalistéz filozofických fakult Masarykovy univerzity v Brně a Ostravské univerzity kritickou komentovanouedici Zbraslavské kroniky, která vyjde v roce 2017 v edici Monumenta Germaniae historica.Renata Pisková (ředitelka Státního okresního archivu Jihlavas využitím prací Václava Novotného, Zdeňka Fialy,Františka Hoffmanna a Heleny Nedbalové)Protože jsme komponovaly četbu na pokračování ve vysílacím čase určeném pro beletristická díla,musely jsme mnoho řádek škrtnout. To, co režisér Lukáš Hlavica s Jaromírem Medunou natočili, je strhující obraz slávy i krize Českého království jako důležité součásti evropského křesťanského západu.Alena Zemančíková (dramaturgyně Českého rozhlasu)
