Teoretické práce Dany Křístkové o klavírním doprovodu si velice cením. Přežívá totiž neustále nejen v povědomí hudbymilovné veřejnosti, ale i v řadách hudebníků samých mylná představa o tom, že klavírní doprovod – nebo novým termínem klavírní spolupráce – je pouze nezbytným doplňkem sólového výkonu, aniž má větší význam pro celkové vyznění díla. Dana Křístková shromáždila především bohatý výběr názorů významných klavírních interpretů, které přesvědčivě dokazují výrazný tvůrčí podíl klavírní spolupráce při vystoupeních jednotlivých sólistů.
Nejde tu pouze o rovnocenný význam klavíru např. v sonátách pro některý smyčcový nebo dechový nástroj s průvodem klavíru, ale i v jiných, často i převážně virtuózních skladbách, a také v písních je citlivá spolutvorba klavíru naprosto neodmyslitelná. To si většinou neuvědomují ani posluchači klavírního oddělení našich vysokých škol. Podceňují výuku komorní hry a vlastní samostatnou přípravu na ni, a často se stává, že teprve po absolutoriu pod tlakem praxe se postupně učí komorně vnímat a hrát. Doporučuji proto, aby práce Dany Křístkové byla vydána jako povinný učební test pro posluchače klavírního oddělení vysoké školy.
Milan Máša
