Harriet Beecher Stowe: Chalúpka strýčka Toma. Ikar, 2023.
Budeme žít věčně? - Roman Brinzanik, Tobias Hülswitt, Kniha Zlín, 2012

13,70 €

Pri nákupe nad 49 € máte poštovné zadarmo
Budeme žít věčně? - Roman Brinzanik, Tobias Hülswitt, Kniha Zlín, 2012
Budeme žít věčně? - Roman Brinzanik, Tobias Hülswitt, Kniha Zlín, 2012

Budeme žít věčně?

Přírodovědecké výzkumy na téma život, inteligence a hmota dosáhly v současné době revoluční výsledky, které provokují naše dosavadní pojetí přírody, lidského těla a ducha... Čítať viac

Vydavateľstvo
Kniha Zlín, 2012
Počet strán
250

Přírodovědecké výzkumy na téma život, inteligence a hmota dosáhly v současné době revoluční výsledky, které provokují naše dosavadní pojetí přírody, lidského těla a ducha... Čítať viac

  • Pevná väzba
  • Čeština
Vypredané
Kniha je dostupná v štyroch knižniciach. Pozrieť dostupnosť v knižniciach

Zadajte e-mail a budeme vás informovať, keď bude kniha dostupná.

Naši škriatkovia odporúčajú

Šialený med - Jodi Picoult Jennifer, Finney Boylan, Cosmopolis, 2023

Viac o knihe

Přírodovědecké výzkumy na téma život, inteligence a hmota dosáhly v současné době revoluční výsledky, které provokují naše dosavadní pojetí přírody, lidského těla a ducha. Vynálezce a futurolog Ray Kurzweil odvodil z možných technologických aplikací těchto poznatků vizi blízké budoucnosti, ve které umělá inteligence překoná lidskou ve všech oblastech, člověk splyne s inteligentní technikou, stárnutí a nemoci budou pokořeny využitím genové techniky a nanomedicíny a nakonec už nikdo nebude muset zemřít přirozenou smrtí. Co je na těchto vizích věda, co náboženský příslib, co pouhé sci-fi? Spisovatel Tobias Hülswitt a fyzik Roman Brinzanik diskutovali s významnými vědci, mezi jinými s nositelem Nobelovy ceny za chemii Jean-Marie Lehnem, vědcem v oboru výzkumu kmenových buněk Hansem R. Schölerem a vědcem v oboru výzkumu mozku Wolfem Singerem.
Chtěli zjistit, jaký je současný stav přírodních věd a jak vypadají seriózní scénáře budoucnosti. Vedle toho se snažili z rozhovorů s prezidentem Max-Plankova institutu Peterem Grussem, demografem Jamesem W. Vaupelem a etikem Bertem Gordijnem vysondovat sociální důsledky nových technologií a případného radikálního prodloužení lidského života. S páterem Friedhelmem Mennekesem SJ, spisovatelem Hans-Ulrichem Treichelem, filozofem Aaronem Ben-Ze'evem a dalšími mluvili autoři o tvárnosti lidské identity a o vztahu umění k technice, trudomyslnosti a pomíjivosti.

Roman Brinzanik (1969) se narodil v Československu, studoval fyziku a filosofii ve Frankfurtu nad Mohanem a v Berlíně. Po dokončení doktorandské práce z oboru komplexních systémů a nanofyziky přešel k výpočetní biologii a pracoval ve Weizmannově vědeckém institutu v Izraeli. Dnes je vědcem v Max- Plankově institutu pro molekulární genetiku v Berlíně a bádá v oboru systémové biologie, předmětem jeho výzkumu jsou mimo jiné molekulární příčiny rakoviny a obezity. Je členem Korsakowa institutu pro nelineární kulturu vyprávění.

Tobias Hülswitt (1973) se narodil v německém Hannoveru, je spisovatelem na volné noze. Napsal jednu dětskou knihu a několik románů, ten poslední se jmenuje Dinge bei Licht (2009). Pracuje jako docent na Univerzitě umění v Berlíně, na Akademii umění v Mnichově a jako hostující profesor v Německém literárním institutu v Lipsku. Spolu s dokumentaristou Florianem Thalhoferem založil a provozuje Korsakowův institut pro nelineární kulturu vyprávění, www.institut.korsakow.com.
Čítať viac
Počet strán
250
Väzba
pevná väzba
Rozmer
140×190 mm
Hmotnosť
282 g
ISBN
9788087497371
Rok vydania
2012
Edícia
TEMA
Naše katalógové číslo
137190
Jazyk
čeština
Vydavateľstvo
Kniha Zlín
Originálny názov
Werden wir ewig leben? Gespräche über die Zukunft von Mensch und Technologie
Kategorizácia

Našli ste nepresnosti? Dajte nám, prosím, vedieť!

Nahlásiť chybu

Máte o knihe viac informácií ako je na tejto stránke alebo ste našli chybu? Budeme vám veľmi vďační, ak nám pomôžete s doplnením informácií na našich stránkach.

Hodnotenia

Ako sa páčila kniha vám?

„Nejprve myšlenka, a pak rozhodný pohyb v přímém směru po jediné koleji k určenému cíli. Může jedno dávat smysl bez druhého? Není snad zhoubné mít cíl a nekráčet k němu - nebo naopak kráčet jen tak, bez cíle? Odkud pramení zloba, která se šíří světem, která se ze všech sil snaží oddělit jedno od druhého, poštvat jedno proti druhému? “

Atlasova vzpoura - Ayn Rand, 2014