Prastaré pověsti dávných časů zahrnující období od praotce Čecha, dobu knížat, příběhy staré Prahy, husitství až po Bílou horu... Čítať viac
Zadajte e-mail a budeme vás informovať, keď bude kniha dostupná.
Našli ste nepresnosti? Dajte nám, prosím, vedieť!
Alois Jirásek (23. srpna 1851 Hronov – 12. března 1930 Praha) český spisovatel . Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda . Otec byl původně tkalcem, pak pekařem. Jirásek vystudoval na německém piaristickém gymnáziu v Broumově, na českém gymnáziu v Hradci Králové a pozdějina pražské univerzitě historii. Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor dějepisu. Pak přešel do Prahy, kde pokračoval v pedagogické práci i literární tvorbě. Udržoval osobní styky s Alšem, s nímž sdílel obdobné umělecké představy a plány, a se spisovateli lumírovského kruhu – Sládkem, Vrchlickým, Thomayerem, navázal přátelství s Wintrem, Raisem, Šimáčkem, trvalé kontakty měl s mladšími – Macharem, Kvapilem, Nejedlým. Od roku 1909 byl v v důchodu a věnoval se výhradně literatuře. Z Prahy často zajížděl do rodného Hronova, ale též podnikal studijní cesty do míst, kam umisťoval děj svých povídek a románů.
NAKLADATELSTVÍ XYZ patří k nejvýznamnějším a nejúspěšnějším nakladatelstvím v České republice. Na trhu působí od roku 2004 a celkově už přineslo víc než 1000 titulů. Škála titulů nakladatelství je opravdu pestrá: původní česká a zahraniční beletrie, historické romány, autorizované životopisy či rozhovory, literatura faktu, historické publikace, výpravné encyklopedie či komiksy, nechybí ani knihy pro děti a mládež.
Máte chuť pozrieť si všetky svoje recenzie na jednom mieste a podeliť sa o ne aj s ostatnými používateľmi? Aktivujte si čítateľský profil, kde môžete okrem iného zbierať knihomoľské odznaky, či zvyšovať si svoju knihomoľskú úroveň.
Aktivovať čitateľský profil„V Prahe a ešte na niektorých iných miestach som sa naučil byť sám. Byť sám sebou som sa doteraz nenaučil. Sám viem byť aj v dlhom rade na kapry. Ide to bez námahy, nemusím sa na to ani sústredí - pokiaľ si ma nevšímajú, na množstve ľudí okolo nezáleží. No na to, aby sme boli sami sebou, potrebujeme druhých.“
