Harperova ilustrovaná biochemie se právem řadí k nejúspěšnějším učebnicím svého oboru. Shrnuje nejnovější znalosti a technologie důležité pro porozumění medicíně i vykonávání lékařské praxe. Jasná vnitřní struktura kapitol, souhrny biomedicínského výzkumu, bohatá, plně barevná obrazová dokumentace a kazuistiky významně usnadňují pochopení i studium.
Po dvou úvodních kapitolách (Biochemie a medicína a Voda a pH) je text rozdělen do šesti hlavních částí. Všechny části i kapitoly zdůrazňují význam biochemie pro medicínu.
Část I je věnována struktuře a funkci bílkovin a enzymů. Protože většina všech reakcí v buňkách je katalyzována enzymy, je nezbytně nutné porozumět vlastnostem enzymů před studiem ostatních témat. Tato část obsahuje také kapitolu o bioinformacích a počítačové biologii a odráží tak rostoucí význam této problematiky v moderní biochemii, biologii a medicíně.
Část II vysvětluje, jak rozmanité reakce probíhající v buňkách energii spotřebovávají nebo uvolňují, a sleduje cesty, kterými jsou syntetizovány a degradovány sacharidy a lipidy. Je zde také popsáno mnoho funkcí, které mají tyto dvě třídy molekul.
Část III je věnována aminokyselinám a jejich četným metabolickým přeměnám, některým klíčovým funkcím katabolismu proteinů a biochemii porfyrinů a žlučových pigmentů.
Část IV popisuje strukturu a funkce nukleotidů a nukleových kyselin, replikaci a opravy DNA, syntézu a modifikaci RNA, proteosyntézu, princip rekombinantní DNA a genové technologie a obsahuje i nové poznatky o regulaci genové exprese.
Část V pojednává o aspektech extracelulární a intracelulární komunikace. Témata zahrnují strukturu a funkci membrán, molekulární základy účinku hormonů a klíčové body přenosu signálu.
Část VI se věnuje těmto dvanácti speciálním tématům: výživa, trávení a vstřebávání; vitaminy a minerály; volné radikály a antioxidanty; intracelulární transport a třídění proteinů; glykoproteiny; extracelulární matrix; svaly a cytoskelet; plazmatické bílkoviny a imunoglobuliny; homeostáza a trombóza; červené a bílé krvinky; metabolismus xenobiotik; 16 biochemicky orientovaných kazuistik. Poslední kapitola zahrnuje i stručný epilog poukazující na choroby označované jako největší výzvy pro medicínu, při jejichž řešení bude hrát klíčovou roli biochemie a příbuzné disciplíny.
Dodatek I obsahuje seznam laboratorních výsledků týkajících se kazuistik popsaných v kapitole 54. Dodatek II uvádí seznam užitečných webových stránek a seznam biochemických časopisů nebo časopisů s významným podílem biochemie.
