Tato Grofova kniha se zabývá některými základními existenčními otázkami, které si lidé kladou od nepaměti. Jak vznikl náš vesmír? Je svět, ve kterém žijeme, pouhým produktem mechanických procesů probíhajících v neživé, nehybné a reaktivní hmotě? Je nutno usuzovat na existenci nadřazené kosmické inteligence, jež řídila stvoření a evoluci vesmíru? Lze vysvětlit hmotnou skutečnost pouze pomocí přírodních zákonů, nebo zahrnuje síly a principy vymykající se takovému popisu?

Jak se máme vyrovnat s matoucími a děsivými dilematy, jako jsou konečnost času a prostoru proti věčnosti a nekonečnosti? Co je zdrojem řádu, formy a smyslu ve vesmíru? Jaký je vztah mezi životem a hmotou, vědomím a mozkem? Jak si máme vysvětlit zjevný konflikt dobra a zla, záhadu karmy a převtělování i otázku smyslu lidského života?

Mnohé otázky, které autor v této knize zkoumá, mají velký význam pro běžný život. Tyto otázky se vynořovaly při autorově psychiatrické práci zcela spontánně a s neobyčejnou naléhavostí v myslích mnoha lidí, s nimiž spolupracoval. Příčinou je neobvyklá oblast studia, jež byla hlavním těžištěm Grofova zájmu po dobu čtyřiceti let jeho profesionálního života – totiž zkoumání mimořádných stavů vědomí.