Systematický psychoterapeutický výcvik v Československu do roku 1989 byl pro větší počet uchazečů možný pouze v dynamické psychoterapii. Zajišťoval jej komunitní systém SUR (Skála, Urban, Rubeš), probíhal pololegálně, ale jeho jméno v zahraničí, zejména západní Evropě, mělo pečeť kvality. Téměř ilegálně zde probíhal výcvik psychoanalytický. Po změně systému do naší republiky doslova vtrhly desítky psychoterapeutických škol a začaly se přetahovat o posluchače z vyhladovělé a toužebně čekající komunity adeptů psychoterapie. Hlad sice zvedl zájem, ale nutno říci, že neotupil kritičnost a tak se brzy vykrystalizovaly směry, které měly naději na přežití, zatímco mnoho sektářů odpadlo po jedné či dvou návštěvách.
Mezi školami pevně zakotvenými v naší psychoterapii je na čelném místě škola kognitivně-behaviorální terapie (dále KBT), která láká své adepty (i své pacienty) tím, že je racionální, srozumitelná, přijatelná v interdisciplinární spolupráci s odborníky jiných specializací, že má doložitelné úspěchy, a že vede relativně rychle k vytčenému terapeutickému cíli.
Oba autoři jsou zakládajícími členy České společnosti KBT, oba mají za sebou několik vydaných publikací na téma KBT a každodenní činností obou je klinická praxe s pacienty. To je navzdory velké vzdálenosti mezi Prahou a Kroměříží spojilo a předurčilo k vytvoření společného a velice dobrého díla.
Kniha je rozložena do osmi samostatných kapitol. První části pojednávají o vzniku a vývoji KBT; čistý behaviorismus se zaměřoval především na ovlivnění chování jedince v duchu Pavlovových, Hullových a Watsonových myšlenek, zatímco čisté kognitivní postupy měly podstatně blíže ke sledování a ovlivňování poznávacích procesů (metodou sokratovského dotazování). Syntézou obou přístupů vzniká směr, který stojí v protikladu k psychoanalytickým a později také proti dynamickým postupům. Vycházejíce z metod klasického jakož i operantního podmiňování a ze sociálního učení nápodobou vystavěli terapeuti KBT další model učení, který v sobě zahrnuje také zpětnovazebný vliv následků chování na organismus. Tento model pak aplikovali na chování jedince. "Chování" v nejširším smyslu slova zahrnuje kognitivní procesy, emoční stavy, fyziologické procesy s nimi spojené a motorické jednání. Všechny tyto čtyři prvky jsou v realitě vzájemně neoddělitelné a navzájem se ovlivňují. Psychické poruchy pak vznikají, když dojde k "dysfunkci kognitivních schémat" a objeví se "kognitivní omyly". Jsou to nepodložené závěry, zkreslený výběr faktů, nesprávná a nadměrná generalizace, přehánění, bagatelizace, vztahovačnost a další. Z těchto chybných východisek se rozvíjí celý řetězec, resp. bludný kruh dalších příznaků.
KBT se pak zaměřuje na rozrušení nesprávných schémat, včetně úpravy cirkulárně probíhajících nežádoucích emocí, fyziologických reakcí a motorických aktivit. Čtvrtá kapitola knihy podrobně popisuje postupy kdy a jak zahájit KBT, jak v ní pokračovat, i jak ji zakončit. Pátá kapitola probírá poměrně přesně danou strukturu jednotlivých terapeutických sezení, která je tak součástí spíše direktivního terapeutického přístupu. V šesté kapitole jsou probrány techniky a metody KBT (relaxace, nácvik dýchání, feedback, desenzitizační postupy, metody zaměřené na ovlivnění chování, i ovlivnění kognitivních procesů). V sedmé kapitole jsou podány praktické a konkrétní návody k použití jednotlivých metod při zvládání určitých diagnosticky jasně definovaných psychických poruch, především z okruhu poruch úzkostných, fobických a depresivních. Z méně užívaných indikačních okruhů jsou jmenovány poruchy příjmu potravy, chronický únavový syndrom, sexuální funkční poruchy a další. Závěrečná kapitola zdůrazňuje jednu z velkých předností KBT - absenci klasického přenosového vztahu, který komplikuje práci i život terapeutům psychoanalytickým, hlubinným a dynamickým.
V příloze jsou přetištěny pomůcky k diagnostice a provádění terapie, především záznamové archy, které pacient vyplňuje jak během sezení, tak jako součást domácích úkolů. Literatury je hojnost, zejména anglické, českých prací najdeme ve výběru poskrovnu. Text je proložen řadou přehledných schémat a grafů, které dobře ilustrují předkládané myšlenky, logické i grafické oddělení kapitol a podkapitol svědčí o pečlivé práci na rukopisu a pedagogické zkušenosti autorů.
Kniha je první systematickou českou učebnicí KBT. Obsahuje vše, co adept ke svému teoretickému vzdělání potřebuje; zbytek musí získat v osobním výcviku. Autoři se důsledně zaměřili pouze na problematiku KBT; příští - nesporně velmi brzké - vydání bych doporučil rozšířit o kapitolu postihující vztahy mezi KBT a dalšími psychoterapeutickými školami.
MUDr. Radkin Honzák, CSc.
