Monografie se zabývá objektivizací vlivu autonomního nervového systému (ANS) na kardiovaskulární aparát, na kožní a biochemické změny, na farmakoterapii, dále vztahem ANS k psychickým chorobám, ale i různými způsoby fyziologického ovlivňování ANS, např. účinkem biofeedbacku, akupunktury a balneofyziatrie. Vysvětluje různé psychofyziol. pojmy (orientace, habituace, aktivační hladina ap.) Popisuje psychofyziol. teorie temperamentu a vztah temperamentu k ANS. Nejsou opomenuty vztahy mezi autonomním vegetativním systémem a tělesnou konstitucí i osobnostními poruchami. V experimentální části knihy jsou porovnávány neurofyziologické indikátory autonomního nervového systému a elektroencefalogramu u různých klinických stavů a kontrolních skupin.