Prahou staletí 1
Audiokniha
Reportážní zastavení v hlavním městě republiky Čítať viac
- MP3 na stiahnutie
- Čeština
Reportážní zastavení v hlavním městě republiky Čítať viac
Našli ste nepresnosti? Dajte nám, prosím, vedieť!
Alois Jirásek (23. srpna 1851 Hronov – 12. března 1930 Praha) český spisovatel . Jirásek se narodil ve východočeském Hronově u Náchoda . Otec byl původně tkalcem, pak pekařem. Jirásek vystudoval na německém piaristickém gymnáziu v Broumově, na českém gymnáziu v Hradci Králové a pozdějina pražské univerzitě historii. Čtrnáct let žil v Litomyšli a působil tam jako gymnaziální profesor dějepisu. Pak přešel do Prahy, kde pokračoval v pedagogické práci i literární tvorbě. Udržoval osobní styky s Alšem, s nímž sdílel obdobné umělecké představy a plány, a se spisovateli lumírovského kruhu – Sládkem, Vrchlickým, Thomayerem, navázal přátelství s Wintrem, Raisem, Šimáčkem, trvalé kontakty měl s mladšími – Macharem, Kvapilem, Nejedlým. Od roku 1909 byl v v důchodu a věnoval se výhradně literatuře. Z Prahy často zajížděl do rodného Hronova, ale též podnikal studijní cesty do míst, kam umisťoval děj svých povídek a románů.
Český básník, prozaik, novinář, fejetonista, divadelník, literární a výtvarný kritik, hlavní představitel generace májovců. Po maturitě na gymnáziu (1853) studoval práva a filosofii. Byl redaktorem deníků 'Čas' (1861), 'Hlas' (1862-64) a 'Národní listy' (1865-91) a beletristických časopisů 'Obrazy života' (1859-60), 'Rodinná kronika' (1863), 'Květy' (1865-67) a 'Lumír' (70. léta). Ve své době byl ceněn především jako žurnalista, jeho básnické dílo ocenila až generace lumírovců. V rané básnické tvorbě vyjádřil svou romantickou rozervanost, kterou zahalil do ironie a provokativního cynismu. Později byl průkopníkem realistického pohledu na svět v poezii i v próze. Vrátil se k obrozenské tradici lidových balad, křesťanských mýtů a historických romancí, aby je přiblížil současnému vnímání. Stal se zakladatelem moderní české fejetonistiky - napsal přes dva tisíce fejetonů cestopisného, zábavného, umělecko-kritického, politického, sociálního, osvětového a kulturního charakteru. Jeho mnohotvárný a jazykově moderní publicistický styl ovlivnil další vývoj české žurnalistiky. Zemřel v rodné Praze.
Josef Kajetán Tyl ( 4. února 1808 Kutná Hora – 11. červenec 1856 Plzeň), byl český dramatik a spisovatel. Studoval gymasium v Praze (od r. 1822), roku 1827 odešel studovat do Hradce Králové, kde se seznámil V. K. Klicperou. Po ukončení gymnasia (1828) odešel studovat filosofickou fakultu do Prahy. Studia nedokončil. Stal se členem Hilmerovy kočovné společnosti, kde se blíže seznámil s Magdalenou Forhajnovou, se kterou se brzy oženil. Po dvou letech u této společnosti se vrátil do Prahy. V Praze získal místo účetního (fourier) ve vojenské kanceláři 28. pěšího pluku, kde pracoval až do roku 1842. Ve volném čase se dále věnoval divadlu a novinařině. Od r. 1833 prakticky vedl redakci časopisu Jindy a Nyní, tento časopis se po roce (1834) změnil na Kwěty. Ty regigoval do r. 1836 a v letech 1840 – 1845. Dále vydával časopis Vlastimil (1840 – 1842, v letech 1846 – 1849 vydával Pražského Posla. Roku 1849 se pokusil založit noviny pro vesnice – Sedlské noviny, ale tento pokus brzy ztroskotal. V roce 1835 dal dohromady ochotnickou společnost, která hrála české hry ve Stavovském divadle. Roku 1837 založil Kajetánské divadlo a roku 1842 se pokusil založit pouze české divadlo v Růžové ulici (poblíž Hlavního nádraží). Roku 1846 odchází do Stavovského divadla, kde působil jako dramatik. Ředitelem Hofmanem je pověřen řízením českých představení (do r. 1851). V této době se dostal na vrchol kariéry, vychází všechny jeho spisy, dostal cenu Matice české a zlatý prsten za literaturu, byl nazýván miláčkem českého národa. V této době působí jako organizátor českého kulturního života (organizoval plesy, atp.). V r. 1848 se také angažoval politicky, byl členem Svatováclavského výboru, Slovanského sjezdu a účastnil se založení Slovanské Lípy. Byl zvolen poslancem do říšského sněmu. V této době si udělal spoustu nepřátel a jakmile se situace změnila byl propuštěn z divadla. Poté odešel k Zollnerově kočovné společnosti, těžce onemocněl a nakonec zemřel v Plzni v bídě.