Bylo – nebylo. Tož ono bylo. Začátek září L. P. 602. Byl podvečer, slunce pomalu zapadalo za kopce nad řekou. Dívky pospíchaly. Ještě jeden soudek na boku koně naplnit a vydají se se zásobou vody nahoru k hradišti na Liščím vrchu. Mira se podívala na svého bratra, opřeného o kmen stromu. Cosi prolétlo vzduchem, chlapec vykřikl a pomalu se hroutil k zemi. Z prsou mu trčel oštěp. Mira vykřikla. Z houští se vyřítili tři chlapi, jeden s mečem a dva s
oštěpy. Druhý hoch dívčího doprovodu vyskočil a sáhl po meči, několikrát odrazil výpad...