V červenci 1970 byla spisovatelka a překladatelka Jang Ťiang spolu s manželem a dalšími kolegy z Čínské akademie společenských věd poslána na převýchovu do školy pro kádry 7. května.
Šest historií venkovského života tvoří šest vzpomínek na těžké a nezřídka absurdní chvíle, které zde během dvou let zažila. Kulturní revoluce (1966–1976) byla pro většinu vzdělaných lidí v Číně rozčarováním a obdobím ponížení, v řadě horších případů i utrpení. Mnohým přinesla naprosto zbytečnou smrt. Je to období, ke kterému se ve své tvorbě neustále vrací řada čínských autorů. Jang Ťiang odkazem na tradiční čínské dílo Šest historií prchavého života dodává svým Šesti historiím další rozměr, a čtenářům tak odhaluje další úhel pohledu na Kulturní revoluci.