Z recenzí anglického vydání:

„Bakošova publikace je pozoruhodná kniha a určitě najde nadšené čtenáře mezi těmi historiky umění, kteří se zajímají o dějiny své disciplíny.“ Branko Mitrović, Journal of Art Historiography

„Tento výběr historiografických esejí … je důležitý pro všechny historiky umění a nejenom pro ty, kteří právě zkoumají citlivé poli středo- a východoevropské historiografie umění.“ Michael-Ann Holly, Umění

„Bakošovo dílo si zaslouží pozornost každého badatele, který se specializuje na umění střední Evropy.“ Jindřich Vybiral, Centropa

Ján Bakoš (1943) vystudoval dějiny umění na brněnské univerzitě u profesorů Václava Richtra a Alberta Kutala. Je emeritním profesorem Komenského univerzity v Bratislavě a profesorem Karlovy univerzity v Praze. Byl dlouholetým ředitelem Ústavu dějin umění Slovenské akademie věd a hlavním redaktorem časopisu Ars. Absolvoval řadu zahraničních stáží v popředních badatelských centrech (Washington, Cambridge, Rochester, Glasgow, Londýn, Los Angeles, Vídeň, Mnichov). V roce 2000 mu byla na vídeňské univerzitě udělena Herderova cena. Zabýval se sochařstvím a malířstvím pozdního středověku, slovenským moderním uměním, teorií a dějinami památkové péče a metodologií dějin umění. Je autorem řady publikací, mimo jiné i knihy Dejiny a koncepcie stredovekého umenia na Slovensku (Bratislava Tatran 1984); Intelektuál & Pamiatka (Kalligram 2004); nebo Štyri trady metodológie dejín umenia: Viedenská škola dejín umenia – Československý štrukturalizmus – Ruská historiografia umenia – Ikonológia & sémiotika (Bratislava, Veda 2000), která je svým způsobem předchůdkyní publikace, kterou nyní dostává český čtenář do rukou.