Literárněhistorická studie Německá píseň o české Libuši – Obraz českého dávnověku v české a německé literatuře 19. století se zabývá různými přístupy k zobrazení českého dávnověku v české, českoněmecké a německé literatuře.

Ukazuje rozdíly mezi českým a německým pojetím tématu, které byly v českém prostředí ovlivněny především „nalezením“ tzv. Rukopisů. Česká podoba Libuše jako patetické historické figury je konfrontována s německým pojetím, které látku přetváří v dobrodružný, nebo dokonce komický příběh. Tyto vývojové tendence pověstí o počátcích české země jsou ukázány na příkladech jak z beletrie, tak z historiografické literatury 19. století.
Autor věnuje pozornost zejména německojazyčnému zpracování pověsti o Libuši, které nejsou v dnešním českém prostředí příliš známé. Práce představuje ojedinělou mezioborovou sondu do specifické problematiky budování národního mýtu a s tím spojené národní identity. Její přínos spočívá v objasnění okolností vzniku českého historického vědomí.