Román, jenž poprvé vyšel v roce 1932, je intenzivním, otřesným a autentickým svědectvím života několika mladistvých bezdomovců v Berlíně na počátku třicátých let 20. století. S realismem hlubokého smutku autor sleduje osud tlupy Pokrevních bratří, líčí jejich krutý boj o přežití, jakož i nezkrotnou touhu po svobodě, jež mnohdy vrcholí temnými orgiemi.
Autor však svým hrdinům přiznává také důstojnost a naději na lepší budoucnost.