„Kdysi v devadesátých letech jsem vytvořil termín „nenažraný inženýr z malých měst“, kterým jsem nahrazoval učenější výraz „deprivovaný provinciální technokrat“, což znamená zhruba totéž, ale adresát je daleko namíchnutější. Bylo to po sametové revoluci, a tito mladí muži, deprivovaní a uvažující technokraticky, kteří pracovali v továrnách a závodech malých měst, placeni předtím mizerně jako všichni, se stávali politiky. Svoboda pro ně znamenala především svobodu nadělat prachy. A neuvažovali o tom, jaké lidi to z nich udělá a už vůbec ne o tom, jaký systém vytvoří.“ A. K.: Filozofie hladových inženýrů

Autor psal v minulých deseti letech drobné eseje a úvahy nad aktuálními i nadčasovými jevy, a to jak do tištěných, tak do internetových médií. Některé z nich jsme sebrali do této knížky. Vyznačují se ironií, skeptickým kriticismem a ostrými pointami.