Kniha slučuje dva texty Jana Peiskera (1851 - 1933): záznam autobiografického vyprávění vydaný jako bibliofilie v roce 1943 a pro tisk upravenou přednášku Kdo byli naši předkové, co jsme po nich v sobě zdědili, již profesor hospodářských dějin Peisker vydal v roce 1921. Tento popularizační text byl zejména pro přísnou anamnézu původu a povahy Slovanů radikálně odmítán v době svého vzniku a pak zejména v padesátých letech. Kombinace obou textů, doprovodná studie editorů a fotografické přílohy dokazují, že historik Peisker byl rovněž praktickým filosofem a člověkem ovládajícím umění nadsázky, až karikatury. Užíval jich jako provokativního nástroje k vyburcování myšlení vedoucího k sebezdokonalení. Peiskerovy myšlenky se dnes jeví jako inspirativní, dokonce aktuální. Nikoliv náhodou byl jeho velkým příznivcem T. G. Masaryk, zatímco pro marxistického historika Josefa Macka byl "hnilobným pseudoučencem" patřícím do blázince.